Louky pod Vlásenkou hostí vzácnou květenu

Za parkovištěm na Kolvíně narazíme na odbočku vlevo na lesní cestu Vlásenku. Tady se zdržíme. Nedaleko za křižovatkou jsou schované dvě malé lesní loučky. Pokud se rozhodnete na ně podívat z blízka, doporučujeme vzít si kvalitní obuv, nejlépe holinky. Louka se nachází v pramenné oblasti, a tak ji protíná malý potůček. Voda tu ale šplouchá kolem dokola. Však proto je tahle lokalita tak přírodovědecky význačná. Zamilovaly si ji i krásné a chráněné květiny.

Přírodní památka
V roce 2020 bylo místo vyhlášené jako Přírodní památka Louky pod Palcířem. Sic mají jen rozlohu dvou hektarů, ale jedná se o extenzivně obhospodařované vlhké louky s neupraveným vodním režimem a výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. A takových podmáčených luk v naší krajině už zmizelo spousty nesmyslnou meliorací a představou, že všude se musí za každou cenu intenzivně hospodařit.

Přírodní památka chrání vlhkomilnou vegetaci pcháčových luk. V Brdech jsou pro tyto porosty typické druhy jako upolín nejvyšší, známý pod lidovým názvem bubila, nebo kosatec sibiřský, které v okolních nižších polohách najdeme jen vzácně. Tady konkrétně najdeme jak upolín, tak především během května vykvétající orchidej prstnatec májový. Podmáčené louky jsou rovněž domovem několika druhů obojživelníků a nad vegetací se tu často prohánějí rozličné vážky. Když se podaří procházet tahle místa po Vlásence v začátku jara, může se vám otevřít úžasný pohled z cesty nedaleko luk. Vpravo se tam rozvolňuje les a v dalším prameništi uvidíte olše a pod nimi doslova svítí stovky, možná tisíce žlutých květů. Před vámi se totiž rozprostírá doslova lán blatouchů, který jen tak nikde neuvidíte.

Bílá skála
Když se nabažíme zdejší přírody, můžeme se pomalu přibližovat ke křižovatce se silnicí od Dolejšího Padrťského rybníku. Rovně pokračuje cesta na lesní silnici Josefka, která vede k třítrubeckému zámečku. My se ale vydáme z Vlásenky vlevo a pokračujeme směrem k Záboreckému rozcestí. Tady také neodbočíme a míříme blíže k bývalému cvičišti Bahna.

V momentě, kdy podle mapy utíká svah vzhůru do vrcholu Kamenné, na opačném západním úbočí se schovává úžasný skalní útvar Bílá skála (614 m). Název není žádným výmyslem. Skála je totiž světlejší oproti jiným skalním útvarům v Brdech. Je to díky obsahu křemene ve slepenci tvořícím tuto skálu. Masiv tvoří širokou podkovu. Tato typem skládaná skála je dole tvořena kamenitým mořem.

Co na místě a i v širokém okolí zaujme kromě skalisek, jsou vzrostlé stromy. Za zmínku stojí i balvany, válející se všude kolem i mimo skalní útvary. Jako by je tu nějaký obr rozházel. Ale hlavním a typickým fenoménem jsou tady mechy. Všude jsou kameny i lesní půda pokrytá mechy mnoha druhů. Je to taková oáza zeleně uprostřed smrkového, barevně jednotvárného lesa. Při první návštěvě jsem říkal, že by se klidně ta skála mohla jmenovat Zelená.