Lomikámen proti předsudkům: Lidé s duševním onemocněním nejsou líní ani nebezpeční

Petra Zemanová je vedoucí sociální rehabilitace organizace Lomikámen, která v Příbrami nabízí podporu lidem s duševním onemocněním již pět let. Jaké jsou podle ní největší mýty v oblasti psychických onemocnění a jak osobně pečuje o to, aby si zachovala duševní pohodu?

Ve středu 8. října pořádáte v klubu Junior další setkání, které má veřejnosti přiblížit život lidí s duševním onemocněním a zároveň představit vaši organizaci. Jaký bude program večera?
Letos jsme program zaměřili na umění. Mnoho našich klientů je umělecky aktivních a chceme jejich umělecké počiny představit veřejnosti. Na programu bude autorské čtení. Uslyšíme několik povídek, z nichž se některé odehrávají v prostředí psychiatrické nemocnice, a také nádhernou poezii. Současně vystavíme výtvarná díla našich klientů, jejichž prostřednictvím nahlédneme do duše autorů. K vidění budou malby na plátně, kresby a další techniky. Výtvarná díla už jsem si prohlédla a vím, že výstava bude fantastická. Potrvá ale jen jeden večer – právě 8. října od 17.00 do 20.00.
Večer zakončí koncert kapely ČEHUS – Černošické hudební společnosti. Frontmankou je naše kolegyně, která pracuje jako psychiatrická sestra. ČEHUS hraje pohodový repertoár a myslím, že se nám nebude chtít domů. Program v Junioru začíná v 17.00.

V následujícím měsíci se stane příbramský Lomikámen centrem duševního zdraví. Co to znamená?
Úplně veliká změna to pro nás nebude. Podle principů terénní a komunitní péče, abychom klienty podporovali v jejich přirozeném prostředí, pracujeme v Příbrami od začátku. Rovněž kombinaci sociálních a zdravotních služeb poskytujeme už od zahájení činnosti. Nabízíme dvě sociální služby. Služba sociální rehabilitace podporuje klienty, aby zvládali běžné situace a mohli žít maximálně samostatně a nezávisle. Jedna z našich kolegyň se specializuje na oblast zaměstnávání a pomáhá klientům při hledání a udržení si místa na otevřeném trhu práce. Realizujeme pestrý aktivizační program, který slouží k nácvikům sociálních a komunikačních dovedností. Dále provozujeme pobytovou službu chráněné bydlení. Představuje most pro klienty, kteří byli dlouhodobě hospitalizováni v psychiatrických nemocnicích a neměli se kam vrátit. Kvůli duševním obtížím přišli o domov a zázemí. Klienti chráněného bydlení potřebují pro zapojení do běžného života intenzivní podporu.
Cílem obou služeb je, aby klienti zvládli běžný, samostatný život podle vlastních představ. Až letos se nám ale podařilo rozšířit tým o dostatečný počet lékařek z oboru psychiatrie a zdravotních sester a splnit podmínky pro registraci centra duševního zdraví. Můžeme tedy poskytovat komplexní zdravotní a sociální služby v oblasti péče o duševní zdraví.

Už jsme zmínili, že lidem s duševním onemocněním pomáháte na jejich cestě zpět do zaměstnání. Vaší snahou je také jejich destigmatizace. Jaké předsudky stále přetrvávají ve „zdravé" části společnosti vůči psychicky nemocným lidem?
Předsudků a mýtů o duševních obtížích přetrvává ve společnosti celá řada. Zmíním tři, které mně osobně připadají velmi důležité. Prvním z nich je, že „nám se to nemůže stát, nás se to tedy netýká". Nárůst výskytu duševních onemocnění je v posledních letech velmi významný a nikdo si nemůže být jistý tím, že je tak odolný, aby se u něho duševní obtíže nerozvinuly. Dalším mylným předsudkem je, že lidé s duševním onemocněním jsou často líní, slabí a měli by jít něco dělat. Duševní onemocnění není lenost, ale nemoc, kterou je třeba léčit. Dále bych chtěla rozptýlit obavy z toho, že jsou lidé s duševním onemocněním nebezpeční. Je prokázáno, že stabilizovaný člověk s duševním onemocněním není nebezpečnější než kdokoliv jiný, to je jeden z motivů a cílů našich služeb.

O duševním zdraví se mluví stále otevřeněji – zmiňuje se např. nárůst psychických problémů u mladých lidí i ve spojitosti s nedostatkem kapacit odborné péče. Jaké další překážky nám brání, abychom tyto problémy dokázali řešit a léčit včas?
Stále ještě to mohou být obavy ze stigmatizace, nepochopení, zlehčování a bagatelizace ze strany dospělých a vrstevníků. Další bariérou je samozřejmě omezený přístup ke službám psychiatrů a psychologů, obzvláště pro děti a dospívající. Mnohdy stojí v cestě i finanční překážky, protože psychoterapeutické služby jsou nákladné a zdravotní pojišťovny hradí jen malou část. Dostupnost péče je také regionálně nerovnoměrná. Většina kvalitní odborné péče zůstává koncentrovaná ve velkých městech.

K duševním onemocněním mohou vést genetické dispozice nebo události v průběhu života, které nedokážeme zcela ovlivnit. Do jaké míry si ale můžeme pomoci sami, abychom zmírnili riziko jejich vzniku?
Vznik duševních onemocnění bývá způsoben více navzájem se kombinujícími příčinami. Jedná se o biologické faktory, jako jsou dědičnost, osobnostní rysy a sklony k danému onemocnění. Dále psychologické faktory jako temperament a vliv životních zkušeností, které formují naši osobnost od dětského věku. Naše vztahy a prostředí, v němž se pohybujeme a žijeme, patří mezi sociální faktory.
Vzniku duševních obtíží můžeme předcházet tím, že se o své duševní zdraví budeme starat, stejně jako se staráme o to fyzické. Duše a tělo jsou spojené nádoby, proto našemu duševnímu zdraví velmi prospívá vše, co lze nazvat zdravým životním stylem. Jedná se o dostatek spánku a odpočinku, aktivního pohybu, zdravé stravování a vyhýbání se alkoholu a dalším návykovým látkám. Dále jsou velmi důležité vztahy, ve kterých žijeme – rodinné i přátelské. Ty jsou pro nás totiž zdrojem pohody, bezpečí, podpory a zdravého sebevědomí. A o vztahy je také potřeba pečovat, udržovat je.

Jaká pravidla psychohygieny dodržujete vy osobně?
Já mám na prvním místě vztahy. Moc mi záleží na dobrých a fungujících vztazích s mojí báječnou rodinou, přáteli a lidmi v práci. Abych byla v pohodě, musím být v pohodě s lidmi. Protože pracuji s lidmi, potřebuji práci zároveň vyvážit časem pro sebe. Ten trávím nejraději venku v přírodě při chůzi nebo běhu a snažím se, aby to tak bylo každý den alespoň chvíli. A také ráda a dostatečně spím.

V plánu máte otevření tréninkové kavárny pro klienty v Příbrami. V jaké fázi je tento projekt?
Lomikámen provozuje tréninkovou kavárnu pro lidi s duševním onemocněním Jiná káva v Berouně. I pro Příbram uvažujeme o nějakém druhu sociálního podnikání. Ze zkušeností našich klientů víme, že prostředí kavárny je pro trénink pracovních a sociálních dovedností velmi přínosné, ale v nejbližší době se potřebujeme soustředit na zahájení a stabilizaci činnosti centra duševního zdraví.