Lidé kvůli covidu už rok méně chodí na preventivní vyšetření

12. února 2021 (13:18)

foto: ribram.cz

Někteří lékaři se domnívají, že následky omezení péče se budou na zdravotním stavu populace projevovat ještě v následujících letech.

Kvůli pandemii koronaviru se v uplynulých téměř 12 měsících výrazně omezila zdravotní péče v některých oborech. Lidé loni méně chodili na vyšetření, která mohou odhalit zhoubné nádory, a dosud odkládají některé pravidelné kontroly u ambulantních specialistů. Lékaři v nemocnicích, kde se starají o pacienty s těžkým průběhem nemoci covid-19, museli odložit operace kýl, křečových žil, žlučníků, hemoroidů i jiných neakutních problémů. Někteří lékaři se domnívají, že následky omezení péče se budou na zdravotním stavu populace projevovat ještě v následujících letech. Vyplývá to ze zjištění ČTK a vyjádření lékařů, které poskytli ČTK.

Z dat zdravotních pojišťoven, které ČTK poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), vyplývá, že v prvním pololetí loňského roku lidé méně chodili na preventivní prohlídky. Od ledna do června zdravotníci udělali o šestinu méně mamografií prsou, které mají odhalovat případné zhoubné nádory u žen. Podobně poklesl i počet screeningů karcinomu děložního hrdla. Lidé také méně chodili na test, který má odhalit případné krvácení do stolice a je prevencí vzniku zhoubného nádoru střeva. Počet provedených testů byl v prvním pololetí o 23 procent nižší než v předchozích letech. Data za celý rok zatím nejsou k dispozici.

Pandemie měla vliv i na pacienty, kteří se léčí s cukrovkou. Například přednosta Centra diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Martin Haluzík u pacientů v IKEM zaznamenal, že především během jarního lockdownu přibrali na váze v průměru dva až tři kilogramy a mírně se zhoršila i kompenzace diabetu, tedy to, jak se pacienti snaží zlepšit nepříznivé hodnoty glykémie či krevního tlaku. Haluzík odhaduje, že tato zhoršení se projevila u více než 60 procent pacientů a u mnohých trvají dodnes.

Zhruba desetina pacientů stále nechce chodit na osobní kontroly, protože se obávají nákazy covidem-19, a preferují kontroly po telefonu. Osobně přijdou jen na krevní odběr. Podle Haluzíka se tak zvyšuje riziko, že diabetici nebudou dostatečně léčeni, případně lékaři pozdě odhalí některé komplikace s cukrovkou spojené. "Co bohužel jistě naroste a bude narůstat i v letošním a asi i dalším roce, bude počet nově odhalených komplikací, jako je diabetická neuropatie, poškození očí, ledvin, srdce z důvodu odložení osobního vyšetření během lockdownu," uvedl Haluzík.

Už na podzim někteří lékaři uváděli, že asi pětina pacientů z obavy před nákazou covidem-19 odkládá plánované prohlídky v ambulancích. Pokles počtu pacientů zaznamenali rovněž kožní lékaři.

Během jarních měsíců, následně asi měsíc od konce října do konce listopadu a nyní od konce prosince platí pro nemocnice zákaz přijímat pacienty na plánovanou odložitelnou péči. Jen pražské nemocnice kvůli tomu udělaly loni o tisíce operací méně než v roce 2019.

Podle předsedy České chirurgické společnosti a přednosty Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Brno Zdeňka Kaly se odkládají především operace nekomplikovaných kýl, křečových žil, žlučníků či hemoroidů. "Snažíme se však zohlednit, zda není kýla výrazně bolestivá, zda kameny ve žlučníku nepůsobí koliky tak, že pacient nemůže vůbec jíst a tak dále," řekl ČTK Kala.

Podle Kaly chirurgové museli operace poprvé odkládat loni v březnu a dubnu. Tehdy ještě bylo možné vytvořit si určité pořadníky a čekajícím pacientům pak nabídnout termíny v létě. "Nyní jsme museli na pořadníky rezignovat. Nevidíme zatím horizont, kdy se situace zlepší a je velmi těžké na situaci reagovat," doplnil Kala. Podle něj ale jsou zdravotnická zařízení, která se na tyto jednodušší výkony specializují a kam se mohou pacienti obrátit.

Omezení péče se nedotklo urgentních a akutních stavů. V řádu dnů se lékaři snaží operovat i například horšící se záněty. Neodkládají se ani onkochirurgické operace. Pokud nebyla před operací zařazena další léčba, termín operačního výkonu dostali pacienti podle Kaly většinou do tří týdnů od stanovení diagnózy.

Také v oblasti gynekologie se lékaři setkávají s případy, kdy pacientky potřebují podstoupit zákrok v nemocnici, ale kvůli zastavení odkladné péče to není možné. "Celorepubliková data k dispozici nemám. Od kolegů i z vlastní zkušenosti vím, že mnoho takových případů existuje," napsal ČTK Vladimír Dvořák, předseda České gynekologické a porodnické společnosti. Podle něj se jedná o pacientky, u kterých s největší pravděpodobností odklad nezpůsobí ohrožení zdraví či života, ale spíše určitý dyskomfort. "Nicméně v některých případech by mohlo jít o odklad zákroku, který může zachránit život ženy, případně předejít složité operaci a následné dlouhodobé a stresující léčbě," poznamenal Dvořák.

Naopak onkologové předpokládají, že omezení péče se onkologických pacientů nedotklo. "Nezaznamenali jsme, že by přicházelo pacientů méně, nebo že bychom měli méně výkonů. Naopak měli jsme jich i o něco více tak, jak to odpovídá nárůstu incidence onkologického onemocnění," řekla ČTK Jana Prausová, předsedkyně onkologické společnosti a přednostka onkologické kliniky v motolské nemocnici. Celorepubliková data ale neměla k dispozici, usuzuje tak ze zkušeností z vlastního pracoviště.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: ČTK
pribram.cz

autor: Jakub Pečenka