Letos bude lehčí souchotiny než ženicha uhnat. Psalo se v novoročním příspěvku z roku 1872

V dřívějších dobách trvaly Vánoce až do půlky ledna, dnes vánoční svátky pro většinu z nás oficiálně končí na Tři krále. V tento den lidé odzdobují vánoční stromky, sklízí dekorace.

Zatímco mnozí z nás si v lednu, po neřízeném vánočním přejídání, ordinují přísnou redukční dietu a zahajují dobu odříkání, v minulosti tomu bylo naopak. Právě svátkem Tří králů začínalo období masopustu. Čas hodování a veselí, tanečních zábav, svateb a zabijaček. Dnešní masopustní oslavy se zúžily do posledních třech dnů před Popeleční středou, dříve se však lidé radovánkám oddávali mnohdy ihned po skončení Vánoc.

Masopust je úzce spjat s Velikonocemi, které mají pohyblivé datum. Jeho délka je proto pokaždé jiná. Jak vnímali masopustní období naši předkové, hezky dokládá novoroční příspěvek v časopisu Horymír z roku 1872. Ten je mimo jiné i důkazem, že Horymír byl týdeník nejen poučný, ale i zábavný.

Šťastně jsme vklouzli z toho starého do roku nového, člověk ani neví, jak se to stává. Někdo přechází, a to snad většina mužského pokolení dělává to obyčejně, že vítá nový rok se sklenkou v ruce. Má divný osud ten rok, při narození u jeho kolébky cinkají mu na počest plné sklenice a umírajícímu vyzvánějí taktéž plnými sklenicemi a střílí mu na počest z plných lahvic šampaňských.

Kdo má teď tak asi největší radost na světě? Zajisté náš krásný svět. A kdo nejmenší? Tatínkové, pozorujíce nejistým zrakem kapsy své, vydrží-li atentáty třech i čtyřech dcerušek. Jediná útěcha pro otce je ta, že je krátký masopust a jediné v tom roce trápení starých panen taktéž v tom kořen svůj má. Ženichů upřímně tak smýšlejících pomálu, starých panenek houf a můj ty božínku, masopust krátký jako kraťoučký sen. Proč to? Vždyť by na půst bylo vždycky času dost

U nás, jak se též dovídám, mají brusiči ohromnou práci. Všecky prý získal Amor pro své zakázky a nepostačí šípy brousit dnem i nocí, a proto se u nás nyní ani jedna kudla nevyrábí. To bude letos roztrhaných srdcí – má prý bůžek ten zvláštní laskominu hodně šípů vystřílet. Jedovaté prý z nich žádné nebudou, rány se budou hojit ve čtyřiadvaceti hodinách, vraždy z lásky tedy odpadnou, vlastně musí, protože není a nebude kudel a revolvery jsou drahé.

Upozorňujeme tedy náš krásný svět, že po vyšetření těchto okolností, netřeba se obouvati do pancíře chladnokrevnosti, stojíme každé za to. Letos bude lehčí souchotiny než ženicha uhnat – tak tomu chce kalendář a v něm ten krátký masopust.