Letní sídlo T. G. Masaryka čeká rekonstrukce

Jen ve Středočeském kraji se v současné době nachází 4436 nemovitých kulturních památek. Některé z nich se však dostaly na „červený seznam“ a byly Národním památkovým ústavem prohlášeny za ohrožené. Mnohdy z důvodu nezájmu svého vlastníka. To se naštěstí netýká přes tři sta let starého zámku v Hluboši na Příbramsku. I tento objekt se sice vinou mnoha okolností dostal až do stavu, který evokuje pocit zašlé slávy, jeho současní vlastníci ho však již více zchátrat nenechají. Krůček po krůčku mu vdechují nový život a mají s ním smělé plány.

Záchranné práce byly zahájeny před třemi lety. Ruku k dílu přiložila řada dobrovolníků, kteří ve svém volném čase a zcela nezištně přišli pomoci s vyklízením dvoupatrové zámecké budovy. Vyklidit bylo třeba i konírny, které kdysi sloužily jako dílny pro žáky místního učiliště. Právě zde by měla v budoucnu vzniknout manufaktura s ruční výrobou potravin bez chemie, barviv a konzervantů. V plánu je i výroba vlastního piva. Pracovní uplatnění zde najdou lidé se zdravotním postižením.

„Na zřízení manufaktury již máme vydané stavební povolení. Získali jsme všechna potřebná kladná vyjádření, a to i od památkářů. Abychom však mohli pokračovat, musíme uspět v některé z podaných žádostí o dotaci. Zažádali jsme hned na několika místech,“ sdělil pro pribram.cz spolumajitel Jiří Landa.

Část zámecké budovy by mohla sloužit jako ubytovací zařízení, netradiční zámeckou atmosféru by však noví majitelé chtěli využít i pro různé kulturní a společenské akce. V areálu by rádi pořádali koncerty a divadelní představení. Počítají i s vybudováním galerie.

Zámek je od roku 1958 památkově chráněn. Veškeré úpravy tak budou muset být prováděny pod dohledem památkářů a pouze s jejich souhlasem. Na nové majitele čeká mimo jiné i finančně nákladná záchrana vzácné fresky, která se nachází na stropě hlavního sálu v přízemí. Na opravu fresky je v tuto chvíli již zpracována studie a je požádáno o dotaci. Renovace této vzácné malby však bude možná až po statickém zajištění stropu. Jen náklady na odstranění statické vady stropu jsou odhadovány na statisíce. Samotné restaurátorské práce jsou vyčísleny na částku přes milion korun.

Renovace zámeckého areálu byla původně zkalkulována na 100 milionů korun. Konečná částka však bude nakonec o zhruba 50 milionů vyšší. Na vině je nejen zdražení stavebních prací, ale i vícenáklady, které byly zjištěny až po zahájení rekonstrukce.

Hlubošský zámek byl postaven na místě původní dřevěné tvrze, přes níž vedla karavanní cesta. Stal se prvním letním sídlem T. G. Masaryka, který sem v letech 1920 až 1921 jezdil se svou rodinou. Po znárodnění se na zámku vystřídala celá řada uživatelů. Byla zde politická škola, kasárna, ubytovna pro dělníky uranových dolů a střední odborná škola s internátem. Po roce 1989 byla převážná část majetku vrácena v restituci potomkům továrníka Josefa Kolaříka. Ti zámek postupně opravovali a v roce 2001 zde zpřístupnili rozsáhlou expozici, která přibližovala historii zámku a pobyt prezidenta T. G. Masaryka na Hluboši.