Lékař z první linie: V nejbližších dnech poznáme, co se stane, když lidé nedodržují opatření

MUDr. Martin Zatloukal je vedoucím lékařem jednotky intenzivní péče interních oborů v příbramské nemocnici. Právě tam se od začátku září léči pacienti s těžkým průběhem nemoci, kterým hrozí selhání životních funkcí. Pro něj i jeho tým není tato situace vůbec jednoduchá. Oddělení se musí starat i o „běžné“ pacienty a vykonávat další služby pro nemocnici. Celé patro se tak rozdělilo na čistou a infekční část, do které není možné vstoupit bez mnoha ochranných pomůcek, jejichž časté a dlouhé nošení prověří psychické i fyzické síly všech zaměstnanců. Tým doktora Zatloukala však nepropadá depresím a zachovává profesionalitu, se kterou bojuje o životy svých pacientů.

Pane doktore, máte představu, kolik lidí od začátku roku prošlo vašim oddělením?
To období je rozděleno na dvě části. Na začátku roku a o prázdninách to byli pouze jednotlivci, myslím, že do pěti pacientů. Od začátku září byl u nás, stejně jako v celé republice, velký nárůst. Dosud to bude tak 25 pacientů, kteří prošli naší JIP. Na standardním interním oddělení jsou ty počty ještě výrazně větší. Jedná se převážně o pacienty ve vyšším věku a s dalšími přidruženými chorobami, ale měli jsme i pacienty mladší. Nejmladší byl ročník 1988.

V médiích se často hovoří o dlouhodobých potížích pacientů, kteří si stěžují na únavu a dechové obtíže. Pozorujete to u svých pacientů také? Je to obvyklé i u běžných zápalů plic?
Nejsem úplně fundovaný odpovědět přesně, protože my máme vlastní zkušenost od tohoto září, tedy krátkou. Četl jsem odborná sdělení, například od pneumologů z Hradce Králové, kteří sledují pacienty z první vlny s lehčími průběhy onemocnění a víc jak 50 procent z nich má nějaké subjektivní potíže, ale i objektivně prokazatelné snížení plicních funkcí. K té druhé části otázky musím říct, že je to velmi individuální. Ale literárně se uvádí, že pacienti po atypických zápalech plic, tedy takových, které způsobují viry nebo atypické bakterie, může být výskyt těchto obtíží častější a delší.

Jak dokáže v tuto chvíli medicína pomoci pacientům s vážnějším průběhem onemocnění COVID 19?
Základem je pacienty sledovat, protože ke zhoršení životních funkcí může dojít velmi rychle. U vážnějších stavů je tedy nutný pobyt na monitorovaném lůžku. Pak ta vlastní léčba je farmakologická a nefarmakologická. Z těch farmakologických postupů můžeme uvést na prvním místě v médiích diskutovaný Remdesivir, u kterého je hodnocení složité a jeho indikace se stále upřesňuje. My ho pacientům s respirační nedostatečností a s krátkou dobou trvání nemoci dáváme. Dále používáme Isoprinosin, což je lék, který nespecificky zvyšuje buněčnou imunitu. Pro jeho nasazení je opět přesné indikační omezení, a to definovaně nízký počet lymfocytů (druh bílých krvinek). Pak jsou to kortikoidy, které dle dosavadních studií snižují nemocnost i úmrtnost pacientů, a jsou indikované pro pacienty s těžším průběhem plicního postižení a delším trváním obtíží.

Pak jsou nefarmakologické postupy, z nichž základní je léčba kyslíkem, ať už klasické aplikace kyslíkovými brýlemi či maskou, nebo ve formě intenzivnější podpory dýchání pomocí HFNO (vysokoprůtoková oxygenoterapie nosní kanylou) či neinvazivní plicní ventilace u pacientů s těžkou dechovou nedostatečností. Pacienty v nejtěžším stavu je třeba uvést do umělého spánku, zajistit dýchací cesty a připojit na ventilátor. To už ale probíhá na oddělení ARO.

Co byste poradil lidem, kteří s koronavirem stonají doma? Mohou si pomoci běžnými léky?
Pacientům v domácí léčbě lze doporučit, ať se chovají jako při každé viróze. To znamená zachovávat klid fyzický i duševní. Zůstat v posteli, přijímat dostatek tekutin a podle potřeby užívat symptomatické léky, což jsou ty, které ovlivňují horečku, kašel či bolesti. V tom se tato „koronaviróza“ neliší od jiných viróz a naštěstí to u lehkých průběhů stačí.

Jak je to s úmrtím pacientů? Opravdu umírají jen ti staří a nemocní?
Umírají dominantně staří a nemocní lidé, což vychází z podstaty každé infekce. Mladí a zdraví lidé mají podstatně nižší riziko, řádově v násobcích. Uvádí se, že například pacienti nad 70 let mají více než 10 krát vyšší pravděpodobnost těžkého průběhu oproti pacientům ve věku do 30 let. Ještě zásadněji to platí pro úmrtnost. V médiích se pak jednotlivě objevují zprávy o úmrtích i u mladších pacientů.

Máte představu, jak moc je důležitý jako prevence zdravý životní styl a dostatek vitamínů?
Obecně to tak platí. Když je někdo zdravotně i psychicky v pořádku, tak je jeho průběh stonání lehčí, protože imunita je ovlivněna všemi těmito faktory. Je otázkou, zda má smysl se léčit vitamíny a stopovými prvky v době akutního infektu, ale je dobré do případného kontaktu s nemocí vstoupit dobře zasaturován všemi potřebnými látkami. Tím neříkám, že si všichni mají hned koupit multivitamíny, ale zdravý životní styl s dostatkem pohybu a přiměřeně pestrou stravou může být návodem, jak se „připravit“ na takovouto nemoc. Ale dá se říci, že evropská populace a hlavně ta severněji umístěná trpí kvůli menšímu množství slunečního svitu jistým nedostatkem vitamínu D, hlavně v období podzimních a zimních měsíců. Doplnění tohoto vitamínu prostřednictvím volně prodejných preparátů asi není od věci. Stejně tak látky s antioxidačním účinkem, jako jsou vitamíny A, C, E, zinek a selen mohou mít jistý posilující efekt.

Vy jste zdravotník, který se denně potýká s těžkými případy onemocnění koronavirem. Co byste z této pozice vzkázal těm, kteří nedodržují vládní opatření?
Stálo by za to zapojit zdravý rozum. Setkáváme se s něčím, s čím se nikdo z nás nikdy nesetkal. Zkušenosti ze zahraničí jsou a všichni jsme viděli záběry z míst, kde se průběh té epidemie nezvládl. Je to jednoduché, dodržujte, co se říká od začátku, to znamená zabránit přenosu infekce, která se přenáší kapénkami a kontaminovanýma rukama, takže si chraňte dýchací cesty, dodržujte hygienu rukou a omezte sociální kontakty. Je to to nejmenší, co všichni můžeme udělat. Bohužel předpokládám, že v nadcházejících týdnech uvidíme to, co se stane, když se to nedodržuje. To znamená enormní nárůst nakažených a je procentuálně dopočitatelné, kolik z těch nakažených bude stonat v těžkém stavu a vyžadovat nemocniční péči. My můžeme v tuto chvíli rozumným chováním zmírnit průběh v druhé polovině listopadu. To, co se stane do té doby, už se ovlivnit prakticky nedá.