Legendární pochod Praha–Prčice slaví 60 let a láká další tisíce poutníků

V loňském roce se vydalo na trasy pochodu 24.538 lidí, po covidové pauze jejich počet opět stoupá. "Lidi to baví, zajímá je to místo, zajímá je pohyb, tradice. Těší nás to a je pravda, že většina nás organizátorů se na tom podílí už desítky let," uvedla Horáková. Akce má podle ní své stálé příznivce, ale každý ročník přiláká i řadu nováčků.

Trasy pro pěší měří od 23 do 70 kilometrů. Na výběr jich je 21, nejdelší začíná v Praze. Část tras je vyhrazena také pro cyklisty. Každý rok musejí pochodníci počítat s drobnými úpravami vedení cest. Podle Horákové jsou vynucené vnějšími okolnostmi, například přípravou stavby dálnice D3 nebo změnami na železnici či silnicích, na něž pořadatelé musejí reagovat. "Lidé by se proto měli řídit popisem trasy a nechodit po paměti," upozornila Horáková.

První turisté se na pochod vydali v roce 1966. Bylo jich 469 a jejich původním záměrem bylo pěšky překonat vzdálenost 100.000 loktů českých, což odpovídá zhruba 60 kilometrům. Nejmasovější ročník se uskutečnil v roce 1981, kdy krajinou středních Čech procházelo 35.732 lidí. Posledního předcovidového ročníku v roce 2019 se zúčastnilo 26.069 turistů. Po pandemii účast krátkodobě klesla pod 20.000, ale od té doby zájem o putování krajinou kolem Sedlce-Prčice každým rokem opět roste.

Do Prčice se lze vydat pěšky nejen z Prahy, ale i Benešova, Olbramovic, Votic, Tábora, Sedlčan, Milevska a dalších míst. Každý se akce účastní na vlastní nebezpečí a případné potíže musí vyřešit vlastními silami a prostředky. Trasu si volí po zvážení svého zdravotního stavu, sil a schopností.

Pochod provázejí mimořádná dopravní opatření, mimo jiné je uzavřena silnice mezi Heřmaničkami a Prčicí. České dráhy v souvislosti s pochodem posilují vlaky. Z cíle v Prčici vozí účastníky kyvadlová doprava do železniční zastávky Heřmaničky. Návrat do Milevska, Sedlčan a Petrovic zajišťují autobusy odjíždějícími z náměstí v Sedlci. Podle Horákové jsou dopravní kapacity v cíli pochodu dostatečné, autobusy mají krátké intervaly a dokážou rychle odvézt velké množství pochodníků. Záleží ale na to, jak plynuje lidé odjíždějí. "Samozřejmě když se někam nahrnou stovky lidí, tak musejí čekat," podotkla.