Léčebna v Bukovanech je uzavřena kvůli rekonstrukci

Přesný harmonogram prací zatím nebyl zveřejněn, ale podle informací z webu Českého červeného kříže bude veřejnost o obnově provozu včas informována.

Za vznikem dětské léčebny v Bukovanech stála Alice Masaryková, dcera prezidenta T. G. Masaryka. Jako představitelka Československého červeného kříže se zasloužila o to, aby tu vzniklo zařízení, které pomáhalo nemocným dětem. Slavnostně se otevřelo 18. června 1931 a nese jméno Charlotty G. Masarykové, manželky prezidenta — jako poděkování za její laskavost a zájem o druhé.

Léčebna sídlí v budově bukovanského zámku, obklopeného parkem, rybníky a sadem. Děti tu nacházely klid, péči a prostředí, které jim pomáhalo uzdravit se — ať už šlo o dýchací potíže, kožní problémy nebo poruchy výživy. Součástí pobytu byla i škola, předškolní výchova a v létě výlety do přírody nebo tábor u Orlické přehrady.

Zámek, který má za sebou dlouhou cestu
Bukovanský zámek má bohatou minulost. Původně tu stála zemanská tvrz ze 14. století, kterou postupně rozšiřovali členové rodu Bukovanských z Bukovan. V 16. století přibyl renesanční palác, později barokní úpravy, věže i kaple. V 17. a 18. století se zámek dál rozrůstal — západní a jižní křídlo přistavěli Morelové a hrabě Wěžník.

V roce 1816 zámek koupil kníže Karel Schwarzenberg, jehož rod ho vlastnil až do roku 1925, kdy ho převzal Československý červený kříž. Právě tehdy se začala psát nová kapitola — zámek se tak proměnil v místo, kde se léčí děti, a jeho poslání zůstává živé dodnes.

Děti, které potřebovaly víc než jen léky
Léčebna byla určena dětem, které měly zdravotní potíže, ale zároveň potřebovaly i trochu jiný režim než doma. Pobyt tu trval několik týdnů, někdy i měsíců. Děti měly zajištěnou lékařskou péči, pravidelný denní režim, zdravou stravu a hlavně — čas na zotavení v klidném prostředí.

Zaměření léčby bylo široké: nemoci dýchacích cest (včetně astmatu), alergie, kožní onemocnění, poruchy imunity, metabolické poruchy a výživové obtíže — od obezity po podvýživu. Léčebna zajišťovala také doléčovací a rekonvalescenční pobyty, často i s doprovodem rodičů.

Kromě léčení se tu myslelo i na vzdělání. Fungovala tu škola, kde děti pokračovaly ve výuce, aby neztratily kontakt s učením. Pro menší děti byla připravena předškolní výchova. A protože léto je čas dobrodružství, jezdilo se i na tábor k Orlické přehradě.