Kvůli ptačí chřipce muselo být letos utraceno přes čtvrt milionu ptáků

28. září 2021 (15:45)

foto: pribram.cz/Jakub Pečenka

Ptačí chřipka se nyní vyskytla v obci Trhové Dušníky. V okolí ohniska se vytyčí ochranné a dozorové pásmo.

Ptačí chřipka se do České republiky letos vrátila, několik případů se předtím naposledy vyskytlo loni v lednu a únoru, a to i v komerčním chovu na Pardubicku, v červenci však Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) oficiálně uznala ČR za zemi bez ptačí chřipky. O půl roku později se ale ptačí chřipka vrátila, poprvé byla 21. ledna potvrzena u dvou uhynulých labutí na rybníku na Písecku. O den později se objevilo ohnisko chřipky v malochovu drůbeže na Táborsku a choroba se dále rozšířila. Zprvu zasáhla jen malé chovy, veterináři tak většinou nařídili utracení maximálně desítek či několika málo stovek ptáků.

V březnu se onemocnění rozšířilo také do chovů kachen firmy Perena v Královéhradeckém a Středočeském kraji, celkem jich bylo zasaženo devět. V březnu proto bylo vybito na 75.000 ptáků ze zařízení, kde firma chovala takzvané rodičovské kachny, které nesou vejce, z nichž se líhnou kachňata. Koncem března ptačí chřipka zasáhla velkochov slepic v Kosičkách na Královéhradecku. Ačkoli byla nákaza zjištěna v chovu asi 63.000 mladých slepic, které ještě nesnášejí vajíčka, v jedné hale, muselo být utraceno i dalších 111.500 nosnic, kde se nemoc neprokázala.

V letošním roce se ptačí chřipka postupně rozšířila do chovů ve většině krajů, celkem pak bylo nutné v ČR ve velkochovech vybít více než 250.000 kusů drůbeže. V červnu byla ukončena mimořádná opatření v do té doby posledním letošním ohnisku v Mladé Boleslavi - Čejeticích a nyní se zhruba po čtyřech měsících ptačí chřipka znovu prokázala. Ohnisko je v malochovu v obci Trhové Dušníky na Příbramsku. "Chovatel nahlásil úhyn pěti hus ze svého malochovu. V něm se dále nacházelo 16 slepic a 11 kachen. U jedné z kachen byly pozorovány klinické příznaky typické pro ptačí chřipku," sdělili dnes veterináři. Zbývající drůbež veterináři utratili. V okolí ohniska se vytyčí ochranné a dozorové pásmo, kde budou zpřísněné podmínky například na přesun drůbeže.

Po čtyřech měsících se v ČR znovu objevila ptačí chřipka, je na Příbramsku Ohnisko je v malochovu v obci Trhové Dušníky.

V zemi bylo letos vyhlášeno 38 ohnisek ptačí chřipky, dnešní je 39.

Kvůli chřipce letos omezilo s ČR obchod 11 států mimo EU - Rusko, Tchaj-wan, Ukrajina, Bělorusko, Spojené arabské emiráty, Singapur, Hongkong, Filipíny, Mexiko, Kazachstán a Kuvajt. Dlouhodobě platí omezení ze strany Číny a Japonska. ČR letos v létě získala status země prosté ptačí chřipky, kvůli nynějšímu výskytu o tento status přijde.

Letos už bylo utraceno více ptáků než při ptačí chřipce v letech 2007 a 2017, kdy nemoc ČR také výrazně zasáhla. V roce 2007 byla vysoce nemoc objevena v chovech na Orlickoústecku kolem Vysokého Mýta. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171.000 kusů drůbeže ve velkochovech. O deset let později veterináři nařídili usmrcení třeba více než 30.000 kusů drůbeže ve dvou chovech firmy Zephyr Františkovy Lázně na Chebsku. Zhruba o20.000 kachen přišla firma Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku, 17.000 kachen bylo utraceno ve Vlachově Březí na Prachaticku a 10.000 kusů drůbeže v Moravském Krumlově a v Ivančicích na jižní Moravě.

Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné dva, nakažená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a hynou do dvou dnů. Existuje i lehčí forma, kdy má drůbež jen opelichané peří a snáší méně vajec.

Ptačí chřipku, která byla známá již v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru nese označení H5N1. Na člověka se virus z ptáků přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost - nepřežije více než polovina nakažených. Poprvé byl zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji.

Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání nebo při dalším zpracování masa. Zatím nebyla prokázána přenositelnost choroby z člověka na člověka. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i ty méně časté: například zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání. Antivirotika, jako například Tamiflu, mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit.

V České republice se první případ viru ptačí chřipky H5N1 (tento kmen Světová zdravotnická organizace spojuje se stovkami úmrtí lidí po celém světě za poslední dekádu) objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Virus H5N1 začal nejprve v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky. Větší potíže ale chovatelům drůbeže v ČR způsobil v letech 2007 a 2017 jiný podtyp, H5N8, u něhož ovšem nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz

autor: Tomáš Pečenka