Kulturní dům v Příbrami se stal symbolickým předělem mezi historickou částí města a Březohorským sídlištěm
10. listopadu 2024 (07:00)
Dalších 8 fotografií v galerii
foto: archiv Hornického muzea Příbram
Příbramský Kulturní dům představuje poměrně rozsáhlý stavební komplex z 50. let minulého století. Přesto se jedná o zajímavou a kultivovanou stavbu.
Kulturní dům plní funkci přirozeného kulturního centra Příbrami už přes šedesát roků. V rozsáhlém objektu našlo zázemí nejen divadlo, kino, ale i estrádní sál, kde se konají společenské a kulturní akce. Součástí komplexu je i hotel s restaurací.
Na stavbě pracovali i vězni
Základní kámen byl položen 1. května 1957. Stavba je považována za symbolický předěl mezi historickou částí města a tehdy novým Březohorským sídlištěm. Stavbu navrhl přední český architekt Václav Hilský a podílel se na něm i tým projektantů O. Jurenka, J. Náhlík, M. Michal, na vnitřním zařízení spolupracoval J. Zeman, se sochařskou výzdobou pomohli B. Stefan a J. Lauda. Realizaci stavby provedly především Jáchymovské doly Příbram. Mezi stavebními dělníky byli i trestanci, včetně politických.
Základní kámen byl položen 1. května 1957. Stavba je považována za symbolický předěl mezi historickou částí města a tehdy novým Březohorským sídlištěm. Stavbu navrhl přední český architekt Václav Hilský a podílel se na něm i tým projektantů O. Jurenka, J. Náhlík, M. Michal, na vnitřním zařízení spolupracoval J. Zeman, se sochařskou výzdobou pomohli B. Stefan a J. Lauda. Realizaci stavby provedly především Jáchymovské doly Příbram. Mezi stavebními dělníky byli i trestanci, včetně politických.
Objekt tvoří tři oddělené bloky odpovídající funkčnímu členění. V nejvyšší části sídlí divadlo a kino, ve střední je komorní scéna a společenský sál, zcela vpravo je hotel s restaurací a kavárnou.
Interiéry budovy zdobí sochařská díla v podobě alegorických postav divadla, hudby a poezie situovaná na atice, která je dílem Bedřicha Stefana (1896–1982). Reliéfy múzy a dělníka – kováře na stěnách divadelního foyeru pocházejí z ateliéru Jana Laudy (1898–1959); reprezentativní ráz předsálí zdobí mramorová podlaha, sloupy obložené niklovaným plechem a lustry z hroznů ze skleněných koulí. Autorkou je výtvarnice Marie Rychlíkové.
Před budovou divadla byla v květnu 2004 odhalena socha skladatele Antonína Dvořáka. Stalo se tak na zahájení Hudebního festivalu Antonína Dvořáka u příležitosti stého výročí skladatelova úmrtí. Jedná se o odlitek téměř třímetrové sochy umístěné před pražským Rudolfinem, kterou v roce 2000 zhotovil sochař Jan Wagner podle nedokončeného modelu vytvořeného jeho otcem Josefem Wagnerem v r. 1957.
Interiéry budovy zdobí sochařská díla v podobě alegorických postav divadla, hudby a poezie situovaná na atice, která je dílem Bedřicha Stefana (1896–1982). Reliéfy múzy a dělníka – kováře na stěnách divadelního foyeru pocházejí z ateliéru Jana Laudy (1898–1959); reprezentativní ráz předsálí zdobí mramorová podlaha, sloupy obložené niklovaným plechem a lustry z hroznů ze skleněných koulí. Autorkou je výtvarnice Marie Rychlíkové.
Před budovou divadla byla v květnu 2004 odhalena socha skladatele Antonína Dvořáka. Stalo se tak na zahájení Hudebního festivalu Antonína Dvořáka u příležitosti stého výročí skladatelova úmrtí. Jedná se o odlitek téměř třímetrové sochy umístěné před pražským Rudolfinem, kterou v roce 2000 zhotovil sochař Jan Wagner podle nedokončeného modelu vytvořeného jeho otcem Josefem Wagnerem v r. 1957.
Profesionální divadelní scéna
Výstavbou kulturního domu získalo město prostory pro profesionální divadelní scénu, kino s hledištěm pro 600 diváků, tzv. malou scénu, estrádní sál, restauraci, vinárnu a kavárnu, hotel s 84 lůžky a další místnosti pro kulturní a společenské aktivity.
Výstavba Kulturního domu vyšla na více než 40 miliónů Kčs. V té době to byl největší kulturní dům na území republiky. Slavnostní otevření se uskutečnilo 8. 11. 1959 za účasti ministra zahraničních věcí Václava Davida, centrálního ředitele Ústřední správy výzkumu a těžby radioaktivních surovin Ing. Arnošta Schindlera, ředitele Jáchymovských dolů Příbram, n. p., Ing. Josefa Dřevo, předsedy Městského národního výboru Příbram Františka Juneka a několika tisíců Příbramáků.
Výstavbou kulturního domu získalo město prostory pro profesionální divadelní scénu, kino s hledištěm pro 600 diváků, tzv. malou scénu, estrádní sál, restauraci, vinárnu a kavárnu, hotel s 84 lůžky a další místnosti pro kulturní a společenské aktivity.
Výstavba Kulturního domu vyšla na více než 40 miliónů Kčs. V té době to byl největší kulturní dům na území republiky. Slavnostní otevření se uskutečnilo 8. 11. 1959 za účasti ministra zahraničních věcí Václava Davida, centrálního ředitele Ústřední správy výzkumu a těžby radioaktivních surovin Ing. Arnošta Schindlera, ředitele Jáchymovských dolů Příbram, n. p., Ing. Josefa Dřevo, předsedy Městského národního výboru Příbram Františka Juneka a několika tisíců Příbramáků.
Divadelní premiéra
Divadlo uvedlo jako svoji premiéru hru Františka Pavlíčka s názvem Labyrint srdce. Oficiální název zní Divadlo A. Dvořáka Příbram a ačkoliv byl tamním prvním ředitelem režisér a výtvarník Antonín Dvořák, odkazuje název k jeho slavnějšímu jmenovci, skladateli Antonínu Dvořákovi. Ten byl i s rodinou častým návštěvníkem nedalekého zámku Vysoká u Příbramě, jenž vlastnil jeho švagr, hrabě Václav Robert Kounic.
Divadlo uvedlo jako svoji premiéru hru Františka Pavlíčka s názvem Labyrint srdce. Oficiální název zní Divadlo A. Dvořáka Příbram a ačkoliv byl tamním prvním ředitelem režisér a výtvarník Antonín Dvořák, odkazuje název k jeho slavnějšímu jmenovci, skladateli Antonínu Dvořákovi. Ten byl i s rodinou častým návštěvníkem nedalekého zámku Vysoká u Příbramě, jenž vlastnil jeho švagr, hrabě Václav Robert Kounic.
Varhany po celé stěně
V roce 1982 se po celé zadní stěně jeviště Velké scény instalovaly varhany. Ty jsou do dnešní doby funkční a využívají se především při koncertech Hudebního festivalu Antonína Dvořáka, ale výjimkou nejsou ani svatební obřady. Od roku 2006 právem náleží stavba mezi kulturní památky.
Herecký soubor měl v době otevření divadla třicet členů. V současné době zde působí patnáctičlenný umělecký soubor. V souboru se vystřídala řada osobností, např. Radoslav Brzobohatý, Miroslav Zounar, Jan Vala nebo Jana Březinová. Divadlo je repertoárovým divadlem a proto nabízí divákům co nejpestřejší střídání žánrů. Kromě členů příbramského souboru, jsou častými hosty v inscenacích výrazné herecké osobnosti. Připomeňme například Michala Dlouhého, Otakara Brouska ml., Simonu Stašovou nebo Báru Hrzánovou.
Nemalou část programu tvoří i představení jiných divadel, především pražských. Je také pořadatelem koncertů nejrůznějších hudebních stylů. Příbramské Divadlo A. Dvořáka je nejen mezi Příbramáky velmi oblíbené. Je i pořadatelem rodinných akcí jako jsou Divadlo patří dětem, Karnevalový mejdan pro děti, Mikulášská nadílka, Vánoce v divadle. Největší událostí společenské sezony je Divadelní ples. Je také pořadatelem přehlídky divadel malých forem s názvem Podzim na Malé scéně a pravidelně hostuje na venkovních scénách v řadě měst.
V roce 1982 se po celé zadní stěně jeviště Velké scény instalovaly varhany. Ty jsou do dnešní doby funkční a využívají se především při koncertech Hudebního festivalu Antonína Dvořáka, ale výjimkou nejsou ani svatební obřady. Od roku 2006 právem náleží stavba mezi kulturní památky.
Herecký soubor měl v době otevření divadla třicet členů. V současné době zde působí patnáctičlenný umělecký soubor. V souboru se vystřídala řada osobností, např. Radoslav Brzobohatý, Miroslav Zounar, Jan Vala nebo Jana Březinová. Divadlo je repertoárovým divadlem a proto nabízí divákům co nejpestřejší střídání žánrů. Kromě členů příbramského souboru, jsou častými hosty v inscenacích výrazné herecké osobnosti. Připomeňme například Michala Dlouhého, Otakara Brouska ml., Simonu Stašovou nebo Báru Hrzánovou.
Nemalou část programu tvoří i představení jiných divadel, především pražských. Je také pořadatelem koncertů nejrůznějších hudebních stylů. Příbramské Divadlo A. Dvořáka je nejen mezi Příbramáky velmi oblíbené. Je i pořadatelem rodinných akcí jako jsou Divadlo patří dětem, Karnevalový mejdan pro děti, Mikulášská nadílka, Vánoce v divadle. Největší událostí společenské sezony je Divadelní ples. Je také pořadatelem přehlídky divadel malých forem s názvem Podzim na Malé scéně a pravidelně hostuje na venkovních scénách v řadě měst.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz / Karel Hutr
autor: Karel Hutr
Další články
Příbramské divadlo se představí na ČT art. Zapojí se do projektu Divadelní jaro 2026
Příbram se letos výrazně zapíše do mapy české kultury. Divadlo A. Dvořáka Příbram se …
KULTURA
Reklama kasina u aquaparku zmizela. Město zasáhlo po vlně kritiky rodičů
Reklama na kasino umístěná v těsné blízkosti příbramského aquaparku vzbudila mezi …
AKTUÁLNĚ
Hasiči i záchranáři zasahovali u nehod v Obořišti a Hluboši
Ani v sobotu neměli záchranáři a hasiči klidný den a zasahovali u nehody v Obořišti, …
FOTOGALERIE
Příbram zvýší podporu hasičům. Starosta přišel s vyšším návrhem přímo na zastupitelstvu
Zastupitelstvo města Příbram na svém únorovém jednání schválilo poskytnutí finanční …
POLITIKA
Všichni jsme unavení. Tohle je důvod, o kterém se nemluví
Ještě nedávno jsme si nastavovali budík na pět ráno, četli knihy o produktivitě a měli …
LIFESTYLE
Máte doma „zapomnětlivého génia“? ADHD u dospělých je častější, než si myslíme
Když se řekne ADHD, většina lidí si představí neposedné dítě ve školní lavici. Jenže …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Hýbou se Příbramáci dost? Využívají místní sportoviště, nebo zůstávají prázdná?
Příbram nabízí na své poměry poměrně široké možnosti sportovního vyžití. Obyvatelé …
ANKETA
Nejčastější prohřešky řidičů podle policie: Telefon v ruce i stání na zastávce
Držení telefonu za jízdy nebo zastavování na autobusových zastávkách. To jsou podle …
DOPRAVA
Mezi světlem a tichem Nic není skutečnější než nic v Galerii Františka Drtikola
V sobotu 28. února od 16 hodin se uskuteční dernisáž a komentovaná prohlídka výstavy …
Za kouzlem a tajemstvím nevšedního světa lišejníků II.
Brdy nejsou určitě tak bohaté na lišejníky jako například Šumava nebo Jeseníky, ale …
POZNÁVÁME BRDY












