Kraje by měly do roku 2027 navyšovat nabídku gymnázií a lyceí

Kraje by měly vytvářet nové kapacity středních škol a posilovat nabídku gymnázií a zvláště lyceí, které by měly upřednostňovat na úkor neobsazovaných oborů. Počítá s tím pracovní verze záměru rozvoje vzdělávání do roku 2027, kterou připravilo ministerstvo školství. Samospráva by podle něj měla ve spolupráci s firmami a vedením škol v regionu upravit strukturu středního vzdělávání tak, aby vyhovovala jak potřebám trhu práce, tak i zájmům dětí. V nutných případech by ve třídách mohlo být až 34 žáků.

Dokument ministerstva školství může veřejnost podle informací na webu edu.cz připomínkovat ode dneška do 7. srpna. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) nedávno řekl, že nový materiál k rozvoji českého školství do roku 2027 by mohla vláda schvalovat na podzim.

"Zvýšení kapacit škol ve středním vzdělávání, což je z hlediska školského zákona především úloha krajských samospráv, je primárně třeba řešit v Praze a Středočeském kraji a částečně Jihomoravském kraji. Po dobu zhruba čtyř let (do roku 2027) se však navýšení počtu přijímaných nevyhne žádnému z krajů," uvedl resort v dokumentu s názvem Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2023 až 2027.

Ministerstvo sice očekává, že po přibližně pěti letech se počet uchazečů ve všech krajích s výjimkou Prahy, Středočeského a Jihomoravského kraje opět vrátí na úroveň roku 2020, přesto by se podle něj měly školní kapacity zvýšit. Přibýt by měla zvláště místa v gymnáziích a lyceích, která umožňují pokračovat ve studiu na vyšších odborných a vysokých školách. Na lycea by se také podle záměru resortu měla proměnit část škol nabízející odborné maturitní obory. Zároveň by kraje jakožto zřizovatelé středních škol měly v nutných případech navyšovat počet žáků ve třídách na 34 dětí.

Místa ve školách a oborovou nabídku by podle doporučení úřadu měly kraje plánovat s ohledem na rozvoj ve svém území, předpokládaný vývoj počtu dětí, uplatnitelnost absolventů na trhu práce a na dostupnost vzdělávání v lokalitě. Cílem přitom je "racionalizovat oborovou strukturu středního vzdělávání v kraji či regionu, která bude zohledňovat jak pracovní uplatnění absolventů v regionu, tak perspektivu jejich osobnostního rozvoje a dalších vzdělávacích cest," míní ministerstvo. Samosprávy by podle něj také měly ostatní regiony více informovat o tom, jaké nabízejí vzdělávací příležitosti a jaká je jejich dostupnost.

Úřad si do roku 2027 naplánoval mimo jiné vytvořit elektronický systém přijímacího řízení a zajistit údaje o kapacitách středních škol v Česku. Chce cílit na rozvoj všeobecného vzdělávání a upravit oborovou nabídku středních škol. Měnit by se měly vyšší odborné školy, a to v návaznosti na reformu učiva na středních školách.

Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy ČR je podle ministra jedním z nástrojů, jak může stát ovlivňovat nabídku středoškolských studijních programů. Za oborovou nabídku středních škol zodpovídají kraje, které střední školy zřizují.