Kraj: Dohoda mezi destinačními společnostmi v Brdech není možná

Středočeskému kraji se nepodařilo usmířit znesvářené strany ve sporu o destinační management v Brdech. Na výběr má nyní několik variant. Může dát jedné z organizací přednost a destinační management v bývalém vojenském újezdu jí svěřit. Další možností je nechat si koordinaci cestovního ruchu, nabídku turistům, propagaci a marketing v Brdech pod svou kontrolou, řekl ČTK hejtmančin náměstek pro cestovní ruch Vít Rakušan (STAN).

Vedení kraje se chtělo stát prostředníkem ve sporu Destinační společnosti Brdy, v níž jsou členy například Příbram a Dobříš, s Destinační agenturou Brdy, která je organizační složkou ekologického centra Orlov. Rakušan pozval jejich zástupce na jednání, k žádné shodě ale nedospěli. "Po hodinové schůzce mohu prohlásit, že ani za přítomnosti mediátora není dohoda možná," uvedl Rakušan. Pokládá přitom za nutné, aby destinační management v Brdech byl jen jeden. Kraj podle něj nemůže svými financemi podporovat dvě společnosti.

V platnosti proto buď nechá rozhodnutí bývalé rady, která destinační management svěřila Orlovu, nebo tento výnos zruší a pověří úkolem konkurenční společnost. Třetí variantou, o níž vedení hejtmanství vážně uvažuje, je přijít s novým managementem, který by byl pod přímou kontrolou kraje. Zajišťovala by ho například vznikající krajská centrála cestovního ruchu, která by převzala započaté projekty a know-how od obou uskupení.

Spor se projevil například při plánovaném značení cyklotras. Návrh tras nedávno předložil Orlov správě CHKO Brdy. Podle ředitele ekologického centra Vladimíra Krále byl předem projednán s obcemi a vlastníky pozemků, délka tras přesahuje 500 kilometrů. "V současné době probíhá správní řízení," potvrdila ČTK mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) Karolína Šulová. Podle ní je nutné posoudit, zda je návrh v souladu s takzvaným interpretačním plánem CHKO Brdy. Tento koncepční dokument stanovuje, jak skloubit běžnou hospodářskou činnost, ochranu přírody a využití pro návštěvníky. Starosta Příbrami Jindřich Vařeka (ANO) ale tvrdí, že na stanovení cyklotras se Orlov nepodílel. Podle něj jde o výsledek jednání AOPK s obcemi při vytvoření interpretačního plánu. Délka tras navíc není 500, ale 200 kilometrů, dodal Vařeka.

Rakušan vidí pozitivní i negativní stránky na obou stranách. V případě Orlova by očekával širší územní rozsah, Příbrami zase vytýká, že je příliš dominantní a může partnery přehlasovat. "Myslíme si, že tady není nějaké zacházení s majetkem, kdy je to rozvrstvení podle počtu obyvatel logickým instrumentem, představovali bychom si rovnější přístup," dodal.