Krach záložny i otevření železniční dráhy. Nová výstava dokumentuje rok 1875 v Příbrami

Ve středu 26. března zahájil Státní okresní archiv Příbram (SOkA) novou výstava věnovanou významnému roku příbramské a březohorské historie. Součástí vernisáže výstavy Památný příbramský rok 1875 v obrazech bylo také představení posledních dvou vydání sborníku Podbrdsko, který každoročně přináší články a další materiály z historie regionu.

Jednou z událostí roku 1875, kterou opakovaně připomíná Hornické muzeum Příbram, byla slavnost na dole Vojtěch u příležitosti dosažení 1000 metrů hloubky. „Objektivně to ale nebylo pro Příbram a Březové Hory zdaleka to nejdůležitější. Co se dosud nikde neuvádělo, je fakt, že se slavnost konala jen proto, že právě od 1. ledna 1875 bylo dovoleno prozatímní užívání metrických měr a vah. Do té doby se používaly sáhy, stopy, míle a lokty, a co se týče sáhů, žádné kulaté číslo by nenastalo. Docela by mě zajímalo, který z pánů horních úředníků tu slavnost vymyslel,“ říká historička a vedoucí SOkA Příbram Věra Smolová.

Krátce před slavností došlo ke krachu okresní záložny a pro většinu měšťanů šlo o mnohem závažnější událost. „Přišli o část úspor, takže podle dochované zprávy neměl nikdo z nich na hornické oslavy náladu. Už proto, že hlavními aktéry této aféry byli do té doby vážení příbramští měšťané. Nikoho by nenapadlo, že by nebyli poctiví a obezřetní hospodáři,“ vysvětluje historička, která za nejdůležitější událost roku 1875 považuje zahájení veřejného provozu na Rakovnicko-protivínské dráze. Dopravní spojení znamenalo pro město obrovský pokrok ve všech ohledech a právě železnici věnuje výstava značnou pozornost. Mnoho materiálů a fotografií poskytl Ondřej Švandelík ze spolku Rakovnicko-protivínská dráha.

Důležité bylo i květnové otevření fotoateliéru Jana Mose v tehdejší Svatohorské ulici (dnes V Brance), jehož historií se Věra Smolová zabývá několik let. V archivu se dochovaly Mosovy snímky lokalit i lidí poslední čtvrtiny 19. století. „Právě on vyfotografoval jak důl Vojtěch, tak železniční dráhu. Díky němu víme, jak to tu tehdy vypadalo,“ zmiňuje Mosův přínos Věra Smolová. Na základě spolupráce s Radkem Čánim ze spolku Domažlický dějepis (na sklonku života se Jan Mos vrátil do rodných Domažlic) získal archiv skeny snímků Mosovy rodiny a některých dalších fotografií. „Probírat se těmi starými obrázky a hledět do krásných tváří tehdejších lidí je prostě nostalgie,“ dodává archivářka.

Výstava bude v prostorách archivu dostupná do 28. listopadu – v pondělí a ve středu od 8.00 do 17.00, v ostatní všední dny od 9.00 do 14.30. Vstup je volný, archiv má bezbariérový přístup.