Korzo Obora - kdo přišel, nechtěl domů

26. května 2019 (11:21)

Nemalovalo se na obličej, ale na papír. Nechytala se wifina, ale kapři. Nesedělo se u stolu, ale na trávě

Když se řekne Montmartre, nevybaví se už téměř nikomu v Příbrami slavná pařížská čtvrť s bílou bazilikou, ale promenáda u Hořejší Obory se svými typickými pruhovanými „námořníky“. Může za to Spolek ve čtvrtek, který tuto sobotu již podesáté nechal břehy Hořejší Obory obsadit všemi možnými umělci a nevinné (i ty ovíněné) kolemjdoucí si označkoval pruhovanými tričky.

Celodenní hudební, divadelní a jiný kulturní program přilákal spoustu malých i velkých, hubených i macatých, vlasatých i plešatých. Kdo přišel, nechtěl domů. Bluevibes, Bylo nás šest, Ponožky pana Semtamťuka, swingový orchestr For Evergreens, legendární Axial.... To je jen malá část toho, co jste mohli zažít.

My byli svědkem divokého vystoupení kapely Ponožky pana Semtamťuka. Jaké měli na sobě ponožky, to jsme nezjistili, ale s pruhovanými triky sem pěkně zapadli. Jak sami o sobě tvrdí, je těžké je napasovat do nějaké hudební šablony, od začátku své existence kráčí bez zábran napříč hudebními styly a s nějakým žánrovým zařazením si hlavu ani nic jinýho nelámou. Zřejmě pohled na velmi kreativní taneční kreace některých korzujících je podnítil k tomu, aby své vystoupení zakončili písní Když si dáš rum, máš ji jak dům.

Loutkoherec Ruda Hancvencl přijel vyprávět příběh o tom, jak jeden král hledal ženicha pro svou princeznu. Námět by to byl zcela typický, kdyby ovšem princezně nebylo padesát a kdyby o ní nesoupeřil velkostatkář Ignác Urvinitka s malým, hubeným a jednookým Honzou. Honza boj vyhrál - láska holt kvete v každém věku a na vzhledu nezáleží.

Nemalovalo se na obličej, ale na papír. Nechytala se wifina, ale kapři. Nesedělo se u stolu, ale na trávě. Pro knihy, pro děti a pro umělce tu nebylo kam šlápnout. Muzikanty "překřikovalo" bušení kovářského kladiva a cinkání sklenek s vínem.
Open air festival jak má být.