Komisař, který ve volném čase zachraňuje Svatohorský sad s přáteli

ROZHOVOR

23. února 2026 (07:07)

Komisař, který ve volném čase zachraňuje Svatohorský sad s přáteli

foto: Luboš Řezáč, nominace na Cenu Josefa Vavrouška / se souhlasem

Luboš Řezáč, příbramský komisař kriminální policie a zakladatel spolku Svatohorské sady Příbram, z. s., je nominován na ocenění Výjimečný počin 2025. Se skupinou dobrovolníků obnovuje 24hektarový historický sad pod Svatou Horou, vysadil už stovky stromů a do projektu zapojil tisíce lidí z Příbrami i okolí. Jak se z nenápadného nápadu stal jeden z největších komunitních projektů v regionu?

Co je Cena Josefa Vavrouška

Cena Josefa Vavrouška je celostátní ocenění udělované osobnostem a projektům, které významně přispívají k ochraně přírody, krajině a environmentálnímu vzdělávání. Nese jméno prvního českého ministra životního prostředí a oceňuje konkrétní činy s dlouhodobým dopadem na krajinu i komunitu. Patří mezi nejprestižnější ocenění v oblasti udržitelnosti v České republice.

Co pro vás osobně znamená nominace v kategorii Výjimečný počin?

Je to pro mě velká čest a zároveň závazek. Beru to jako ocenění nejen pro sebe, ale hlavně pro všechny dobrovolníky, kteří do Svatohorských sadů dávají svůj čas a energii. Bez nich by projekt nikdy nedorostl do dnešní podoby.

Jak vznikl nápad pustit se do obnovy Svatohorských sadů?

Bylo to vlastně úplně obyčejné. Viděli jsme krásné místo, které bylo desítky let neudržované, zarostlé a zapomenuté. A řekli jsme si, že by byla škoda to nezkusit změnit.

Kdy jste si uvědomil, že z malé iniciativy se stává velký komunitní projekt?

Asi ve chvíli, kdy na brigádu přišlo víc než sto lidí. A pak znovu, když jsme začali pořádat akce pro školy a najednou jsme měli stovky dětí ročně. V tu chvíli mi došlo, že to není jen o sadu, ale o komunitě, která kolem něj vzniká.

Co je na péči o 24hektarový sad nejtěžší?

Je to kombinace všeho — fyzická práce, byrokracie, památková ochrana, shánění financí, koordinace lidí. Sad je obrovský a 30 let se o něj nikdo nestaral. Ale když vidíte výsledky, stojí to za to.

Jak reagují děti a školy na vaše edukační programy?

Úžasně. Děti jsou nadšené, když si mohou sáhnout na přírodu, zasadit strom nebo zjistit, jak funguje krajina. A školy se k nám vracejí, což je pro nás nejlepší zpětná vazba.

Kolik stromů už máte vysazeno a co plánujete dál?

Máme vysazeno zhruba 600 stromků a pokračujeme dál. Chceme sad nejen obnovit, ale i dlouhodobě udržet. Plánujeme další výsadby, údržbu, nové edukační programy a také rozšíření spolupráce s partnery.

Co byste si přál, aby si lidé ze Svatohorských sadů odnesli?

Aby tam našli klid, radost z přírody a pocit, že tohle místo patří všem. A možná i chuť zapojit se — byť jen jednou, jedním stromkem, jedním odpolednem.

Jak může veřejnost pomoci nebo se zapojit?

Stačí přijít na brigádu, přihlásit se do spolku, nebo jen sledovat naše akce a přijít podpořit. Každá ruka se počítá. A kdo nemůže fyzicky, může pomoci třeba sdílením, materiální podporou nebo jen tím, že o sadu mluví.

Závěrečná citace
„Sad patří lidem. My jsme jen začali— a jsem rád, že v tom nejsem sám.“