Kolvínská džungle: kraj hlohů, trnek, planých hrušek a pěnic
POZNÁVÁME BRDY
23. května 2026 (07:10)
foto: Krajina části Kolvína s kvetoucími hlohy. / Karel Hutr
Jsou místa v Brdech, která člověka okouzlí třeba tajemnou krásou bučin nebo zádumčivostí rašelinných jezírek. A pak existují místa úplně jiná — divoká, zarostlá, téměř neprostupná. Taková, kde se cesta ztrácí v trnitém houští a kde má člověk pocit, že vstoupil do zapomenutého světa. Jedním z nich je i oblast Kolvína.
Kdo prochází starou cestou mezi kolvínskými pláněmi střídajícícími se s džunglí keřů a pláňat, často bývá překvapen. Místo typických smrčin tu místy narazí na husté porosty hlohů, trnek, šípků a mladých stromků, které vytvářejí téměř neprostupnou zelenou hradbu. V některých částech krajiny připomíná okolí spíše savanu, jinde buš, ale určitě ne klasický středoevropský les. Však tady kdysi žili lidě, než je vyhnali vojáci, kteří tu vybudovali střelnici.
V současné době tu kvete a intenzivně voní hloh. Květy má jemně bílé a na podzim se keře obsypou červenými plody. Po většinu roku pak vyhlížejí hlohy zcela nenápadně a zvláště jinde, kde sem tam roste hloh někde při okrajích cest a v lesních lemech. Jenže tady dokáže vytvořit skutečné labyrinty.
Místy jsou porosty tak husté, že se jimi neprotáhne ani člověk. Staré větve se proplétají s mladými výhonky, trny zachytávají rukávy a pod nohama mizí půda pod nánosem listí, mechů a starých větví. V některých místech připomínají tyto porosty téměř pralesní vegetaci. A mezi keři trnek a hlohů občas zaujmou staré kmeny jabloní či dožívajících třešní. V jedné části Kolvína pak
našly zalíbení plané hršně polničky. Skoro tu místy tvoří řídký les, jak se jim tu daří.
Tyto „džungle“ přitom nejsou jen zajímavostí pro milovníky divoké krajiny. Jsou nesmírně důležité pro ptáky.
Království pěnic a drozdů
Husté hlohové i trnkové porosty poskytují bezpečí mnoha druhům. Ptáci zde nacházejí úkryt před predátory, prostor pro hnízdění i dostatek potravy. Na jaře se zde ozývá nepřetržitý zpěv pěnic, červenek, drozdů, ale i vábení krutihlavů. Rádi mají zdější krajinu malí predátoři ťuhýci.
Pták, co má spižírnu
Ťuhýk obecný a to i jeho větší příbuzný ťuhýk šedý, jsou známí svým zvykem napichovat ulovenou kořist na trny keřů. To má několik významů. Především si vytváří zásoby pro pozdější konzumaci nebo pro krmení mláďat. Napíchnutí na trn mu navíc pomáhá zpracování kořišti, kdy mu keř pomáhá přidržet větší úlovek a lépe ho porcovat.
Krajina, která se mění
Kolvínské stráně a okraje cest ukazují proměnu Brd v přímém přenosu. Tam, kde bývaly louky nebo pastviny, dnes vznikají husté křovinaté porosty. Příroda pomalu zaceluje stopy po lidské činnosti.
Pro někoho může být taková krajina nesupořádaná, bez užitku, ale právě podobná místa mají mimořádnou biologickou hodnotu. Poskytují domov hmyzu, ptákům i drobným savcům. Kvetoucí hlohy na jaře hučí včelami a čmeláky, na podzim pak jejich plody živí ptactvo během prvních chladných dnů.
Aby z této jedinečné krajiny nezmizely některé druhy hmyzu nebo ptáků kvůli tomu, že celá zaroste trním, musí občas zasáhnout člověk a rozrůstající se džugli keřů a stromů zkrotit.
Místy jsou porosty tak husté, že se jimi neprotáhne ani člověk. Staré větve se proplétají s mladými výhonky, trny zachytávají rukávy a pod nohama mizí půda pod nánosem listí, mechů a starých větví. V některých místech připomínají tyto porosty téměř pralesní vegetaci. A mezi keři trnek a hlohů občas zaujmou staré kmeny jabloní či dožívajících třešní. V jedné části Kolvína pak
našly zalíbení plané hršně polničky. Skoro tu místy tvoří řídký les, jak se jim tu daří.
Tyto „džungle“ přitom nejsou jen zajímavostí pro milovníky divoké krajiny. Jsou nesmírně důležité pro ptáky.
Království pěnic a drozdů
Husté hlohové i trnkové porosty poskytují bezpečí mnoha druhům. Ptáci zde nacházejí úkryt před predátory, prostor pro hnízdění i dostatek potravy. Na jaře se zde ozývá nepřetržitý zpěv pěnic, červenek, drozdů, ale i vábení krutihlavů. Rádi mají zdější krajinu malí predátoři ťuhýci.
Pták, co má spižírnu
Ťuhýk obecný a to i jeho větší příbuzný ťuhýk šedý, jsou známí svým zvykem napichovat ulovenou kořist na trny keřů. To má několik významů. Především si vytváří zásoby pro pozdější konzumaci nebo pro krmení mláďat. Napíchnutí na trn mu navíc pomáhá zpracování kořišti, kdy mu keř pomáhá přidržet větší úlovek a lépe ho porcovat.
Krajina, která se mění
Kolvínské stráně a okraje cest ukazují proměnu Brd v přímém přenosu. Tam, kde bývaly louky nebo pastviny, dnes vznikají husté křovinaté porosty. Příroda pomalu zaceluje stopy po lidské činnosti.
Pro někoho může být taková krajina nesupořádaná, bez užitku, ale právě podobná místa mají mimořádnou biologickou hodnotu. Poskytují domov hmyzu, ptákům i drobným savcům. Kvetoucí hlohy na jaře hučí včelami a čmeláky, na podzim pak jejich plody živí ptactvo během prvních chladných dnů.
Aby z této jedinečné krajiny nezmizely některé druhy hmyzu nebo ptáků kvůli tomu, že celá zaroste trním, musí občas zasáhnout člověk a rozrůstající se džugli keřů a stromů zkrotit.
foto: Karel Hutr
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
autor: Karel Hutr
Další články
Domácí pevnost stále nedobyta. Baník smetl Písek devíti góly, Kafka i Hasman za pět bodů
Hokejisté HC Baník Příbram udrželi před vlastními fanoušky stoprocentní bilanci i v …
SPORT
Hasiči na Příbramsku opět v roli zvířecích záchranářů. Ve Staré Huti vytáhli psa ze šikmé šachty
STARÁ HUŤ U DOBŘÍŠE – Záchrana uvězněných zvířat patří mezi méně tradiční, ale o to …
AKTUÁLNĚ
Začíná období Střelců. Co na srdci, to na jazyku – a sbalený kufr za dveřmi
Nuda je pro ně horší než rýma, pevný jízdní řád považují za osobní urážku a jakmile se …
LIFESTYLE
Nejdřív parfémy, potom lahve alkoholu. Zloděj řádil v příbramských obchodech
Sérii krádeží se podařilo objasnit příbramským policistům. Z nich je podezřelý 33lety …
AKTUÁLNĚ
Vláda couvla ze zdravých školních obědů, místo pravidel budou jen doporučení. Jak vaří jídelny v Příbrami?
Dlouho připravovaná reforma školního stravování, která měla do školních jídelen vnést …
AKTUÁLNĚ
Příbram hostila přední odborníky na onemocnění štítné žlázy
Oblastní nemocnice Příbram se stala dějištěm XII. Setkání pod Svatou Horou. Odborná …
ZDRAVOTNICTVÍ
Houba, kterou znal už Ötzi před 5300 lety. Roste i v brdských lesích
Na první pohled nenápadný choroš, který vyrůstá na kmenech bříz, patří k …
POZNÁVÁME BRDY
Znáte výraz „rizz“ nebo „brainrot“? Velký průvodce slovníkem Generace Alfa pro zmatené dospělé
Pokud máte pocit, že dnešním teenagerům nerozumíte ani slovo, nejste v tom sami. …
ZAJÍMAVOSTI
Farma Vojty Kotka: Od rybníka a výběhu ke včelám a myslivosti
Druhá řada Farmy Vojty Kotka se v Kozárovicích přehoupla do další etapy. Zatímco v …
AKTUÁLNĚ
Regulace cen PHM stále platí. Známe cenové stropy nafty a Naturalu 95
Ministerstvo financí letos už podruhé pokračuje kvůli rostoucím cenám paliv v důsledku …
AKTUÁLNĚ






