Kocouři Příbram jako černý kůň play-off?

Řada skeptiků předvídala, že čtvrtfinálová série mezi příbramskými Kocoury a libereckou Duklou bude hotová v nejbližším možném čase, tj. ve středu 20.3. Nemýlili se, avšak s malým rozdílem. Je to Příbram, která vyhlíží svého dalšího soupeře v semifinále volejbalové extraligy, zatímco Dukla nevěřícně kroutí hlavou nad brzkým koncem sezony. Někteří fanoušci vnímají porážku Liberce jako největší překvapení v extralize za posledních 10 let. Tak žhavé to zase není. Stačí vzpomenout na ročník 2018/2019, kdy Ostrava nejprve proklouzla s odřenýma ušima do play-off, aby ve čtvrtfinále přejela 3:0 na zápasy úřadujícího mistra z Karlovarska, a nakonec vybojovala velmi nečekaný bronz. Ještě větším překvapením byl postup Brna v sezoně 2015/2016 až do finále, ve kterém po boji podlehlo právě Dukle Liberec. Mimochodem tažení podceňovaného týmu vybláznilo brněnské fanoušky natolik, že na závěrečný šestý zápas série v DRFG aréně dorazilo rekordních 5 556 diváků.

Ale zpět do Příbrami. Kdyby Kocourům někdo před sezonou řekl, že se umístí na 6. místě základní části a kvalifikují se přímo do čtvrtfinále play-off, nejspíš by to brali všemi deseti. Klub prošel v létě značnou přestavbou včetně nového vedení a tým se dával dohromady na poslední chvíli. Nejistotu ohledně budoucnosti pomohl rozptýlit až příchod nového generálního partnera. Předseda klubu Dan Rosenbaum dával přesto najevo, že se bude jednat spíše o stabilizační sezonu bez větších očekávání. Rosenbaum skládal tým s obvyklým důrazem na co nejlepší poměr cena výkon.

Jestli ovšem staronový předseda klubu něco opravdu mistrně ovládá, tak je to právě vytipování a následný podpis méně známých hráčů za přijatelné peníze, kteří pak dokážou příjemně překvapit. Družstvo relativně bezejmenných hráčů s pěti cizinci se dalo rychle dohromady a hned v prvním domácím zápase proti předloňskému mistrovi z Karlovarska předvedlo skvělý výkon, korunovaný výhrou 3:1. Ještě větší bombou pak bylo vítězství 3:2 na palubovce nadupaných Lvů Praha. Ne vše se ale vyvedlo. Zejména domácí porážka s Ostravou 1:3 a nepovedený výkon s Odolenou Vodou kazily dojem. Příbram se dlouho pohybovala na 7. místě tabulky s bodovým odstupem na první šestku. Pak ale přišla zkraje roku šňůra osmi zápasů, ze kterých Kocouři vytěžili 19 bodů, korunovaných nesmírně cennou výhrou na půdě největšího rivala Aera Odoleny Vody. Díky tomuto přídělu se posunuli na kýžené šesté místo, které už do konce základní části neopustili. Celková bilance 12 výher proti 12 porážkám je ,s ohledem na vysoký počet kvalitních týmů s výrazně vyšším rozpočtem, nadprůměrným počinem.

Po loňském odchodu letitého šéfa týmu Martina Böhma se trenér Vašina rozhodl dát důvěru teprve dvaadvacetiletému Rosenbaumovi mladšímu a jmenoval ho kapitánem, což nebývá v tak mladém věku obvyklé. O talentu tohoto nahrávače se ví již řadu let, neboť byl už od žáků ve všech reprezentačních výběrech. Rosenbaum ovšem předčil očekávání a po úvodním zkalibrování souhry se svými spoluhráči začal podávat velmi spolehlivé výkony, které s příchodem play-off ještě gradují. Ve velmi dobrém světle se prezentuje též blokař Martin Šábrt, který zapracoval na obranných dovednostech a nyní patří mezi základní pilíře Vašinova týmu. Velmi milým překvapením sezony je i výkonnost Filipa Ureše, který chybějící centimetry (189 cm) dohání úžasným výskokem, šikovnou rukou a skvělým přehledem ve hře. Mezi bodové lídry týmu se ve druhé polovině základní části zařadil trochu nečekaně Jirka Toman, který sezonu zahajoval jako druhý univerzál. Poslední zápas série proti Liberci odtáhl z velké části na svých bedrech. Zahraniční hráči se zkraje trochu hledali a ladili odlišné tréninkové návyky a uvažování nad některými herními situacemi. Nejvíce to bylo patrné u Brazilce Gabriela a Argentince Beníteze. Vše si nakonec sedlo a je z toho nečekané semifinále pro Příbram po dlouhých 10 letech.

Co jsou tedy hlavní ingredience současného úspěchu příbramských volejbalistů? Pokora, bojovnost a týmovost. I přes některé výkonnostní limity a odlišné duševní nastavení vybraných hráčů dokážou všichni v týmu táhnout za jeden provaz a netrucují, když zrovna nehrají. V sérii proti Liberci byla radost pohledět, jak hráči spolupracovali a každý dokázal přispět svou troškou ke společnému úspěchu. Porazit Duklu Liberec třikrát po sobě, z toho dvakrát na její palubovce, je vskutku mimořádný počin. Soupeře evidentně nezastihlo play-off v optimálním rozpoložení a úvodní prohra doma 2:3 s nimi očividně zatřásla. Lze se pouze dohadovat o nezdravé atmosféře a poměrech uvnitř týmu soupeře, přesto člověk musí smeknout, jak Kocouři koncentrovaným tlakem dokázali Duklu udržet celou dobu pod sebou. Je až s podivem, jak vysokou měli příbramští útočníci úspěšnost z těžkých bodových míčů a jak se popasovali s kvalitně servírujícím soupeřem. Víra ve vlastní schopnosti dokáže hory přenášet.

V semifinále na ně čeká soupeř nejtěžšího možného kalibru, úřadující mistři Lvi Praha. Bude to definitivní konečná pro Příbram? Podle bookmakerů zcela určitě ano. Nicméně kdo viděl oba zápasy Kocourů proti Lvům v základní části, moc dobře ví, že to tak vůbec být nemusí. Pokud Příbram udrží pozitivní vibrace v týmu, solidní podání s příjmem a potřebnou dávku zdravého sebevědomí, můžou se znovu dít věci. Příbramské hrozby jsou si dobře vědomi i Pražané, kteří mají jistě v živé paměti divokou atmosféru z posledního domácího utkání, ve kterém nechybělo mnoho, aby odjeli i podruhé poraženi. Dobrými výkony Příbram mobilizovala své fanoušky i pro venkovní utkání, a tak není vyloučeno, že při obecně nízké fanouškovské základně Pražanů vytvoří příbramští „ultras“ domácí atmosféru i v UNYP Areně.