Karel Makovec: V Čechách se příliš nenosí mít ambice, zatímco v Americe tě podporují

Nekonečné hodiny na ledě i mimo něj, brzké ranní vstávání, minimum volných víkendů. A co teprve, když má mladý hokejista nebo jeho rodič z menšího okresního města typu Příbram ambici věnovat rozvoji individuálních dovedností další čas nad rámec týmových tréninků? Stojí to hodně úsilí, času a financí, bez jakékoliv záruky budoucího úspěchu. Tuto „extra míli“ proto není zdaleka každý ochotný ujít. Jedním z takových nadšenců je Karel Makovec, příbramský podnikatel, sám bývalý hokejista a nadšený tatínek dvou nadějných hokejistů, Karla (14 let) a Jakuba (13 let).

Oba kluci začali hrát hokej za místní HC Příbram. Již od prvních let sportování se oba snažili za podpory svých rodičů dělat vždy něco navíc, ať už se jednalo o hodiny bruslení, střelbu, „off-ice“ tréninky nebo stovky lekcí na bruslařském trenažéru. Jejich schopností si později všimli trenéři v HC Sparta Praha, kde oba strávili nezapomenutelnou sezonu. Vedle samotného hokeje kladli rodiče vždy důraz i na kvalitní vzdělání a studium angličtiny. V určitou chvíli začne ovšem většina tuzemských mladých hokejistů a jejich rodin řešit dilema – vzdělání na vysoké úrovni nebo vrcholový sport? V českých podmínkách většinou obojí nejde, a proto končí řada talentovaných hokejistů předčasně s hokejem nebo se studiem. Makovcovi se s touto zavedenou praxí nehodlali smířit a hledali alternativní možnosti. Východiskem se nakonec ukázalo být studium na soukromé škole v americké Kalifornii kombinované s hraním hokeje za San Jose Junior Sharks.

Jak jste se vůbec o možnosti studovat a hrát v Americe dozvěděli?

Karel st. – Mou motivací a současně zadáním na začátku bylo najít nějakou kvalitní školu pro kluky v zahraničí, kde by byl v dosahu současně i nějaký dobrý hokejový klub. Nejdřív jsme uvažovali o Švýcarsku, nakonec jsme ale myšlenkově skončili u Ameriky. Jeden můj hokejový známý mě propojil s hokejovým agentem z USA, který nám představil možnost studia na prestižní škole Valley Christian School v Silicon Valley a hraní za klub San Jose Jr. Sharks.

Co následovalo?

Karel st. – Kluci odletěli do Kalifornie na přijímací zkoušky do Valley Christian School. Přijímačky úspěšně zvládli a pak jsme se koncem května 2022 vydali na tzv. try-out (talentové zkoušky) do San Jose. Oba dva se naštěstí dostali do elitních AAA týmů San Jose Jr. Sharks ve svých věkových kategoriích U12 a U14.

Je něco, co vás po příjezdu do Ameriky zaskočilo?

Kuba – Mě asi nejvíc zaskočilo, že jsem si myslel, jak umím dobře anglicky, ale nebylo tomu tak. Těžko jsem se zkraje chytal v kolektivu ostatních dětí.
Karel jr. – Mě potěšil přístup učitelů ve škole, neboť jsou mnohem přístupnější a přijatelnější pro studenty.

Jak vypadá váš klasický týdenní režim?
Kuba – Ráno vstáváme okolo 6:30. V 7:30 odjíždíme do školy, kde jsme většinou do 15 hod. Pak se vracíme domů a od 17 hod jsem už na zimáku na ledě. Mezi 19 - 20 hod se vracím domů a pak si dělám úkoly. O víkendech většinou nemíváme zápasy, takže se spíš učím do školy, abych byl připravený.
Karel jr. – Ranní tréninky tu bývají většinou jen o víkendech, od cca 7 hodin. Co se zápasů týče, funguje to tady kvůli velkým vzdálenostem tak, že se v rámci prodlouženého víkendu sjedou 3 - 4 týmy do jednoho města a všichni si mezi sebou zahrají a pak máme zase 2 víkendy volno.

Valley Christian Schools je soukromá křesťanská škola. Jak jste s ní spokojení?

Karel st. - Vzhledem k tomu, že se jedná o křesťanskou školu, nauka o bibli zde hraje důležitou roli. Vychází se z předpokladu, že každého bůh obdaroval jinými schopnostmi. Na škole je 220 předmětů, ze kterých lze vybírat a testovat, v čem je dotyčný dobrý. Jedná se o několik základních směrů, jako je sport (22 druhů), umění (divadlo, tanec, režírování), engineering a byznys. Mají třeba programování aplikací, střihání videa, zkoumání planet, podmořskou biologii a mnoho jiného. Tenhle systém se mi hrozně líbí.

Zmiňovali jste, že jste se oba dostali do elitních AAA týmů. Můžete nám přiblížit tamní systém a rozdělení jednotlivých hráčů podle úrovní?

Karel st. - AAA je nejvyšší stupeň hokejové ligy v dané věkové kategorii v Americe. Funguje to jako určitý rating, tzn. že ti nejlepší hrají v AAA a pak to pokračuje dolů přes AA, A, BB atd. V rámci AAA úrovně hrají ty nejlepší kluby v tzv. Tier 1 Elite Hockey League, kde nastupují proti stejně starým hráčům týmů jako Los Angeles Jr. Kings, Anheim Ducks, Las Vegas Knights, Dallas Stars Elite, Washington Little Capitals, aj. Jedná se o mládežnické výběry NHL týmů.

Zdejší zkušenost vám otevřela nové obzory a dost možná i změnila pohled na některé věci. Tušíte, kudy byste se chtěli do budoucna ubírat?

Karel jr. – Já mám spíš nastavený směr na ten byznys, který chci později studovat na vysoké škole. Rád bych ale zůstal i u hokeje, protože sport mi může pomoct získat stipendium na prestižní univerzitu.
Kuba – Hokej mě baví, ale myslím si, že se tím v dospělosti živit nebudu. Ještě ale nevím, čím bych se chtěl v budoucnu živit.
Karel st. – Určitě chci, aby zde kluci minimálně dokončili střední školu. To, jestli zde budou chtít pokračovat i na vysokou školu, necháváme na nich. Já spíš předpokládám, když kluci vidí, jak to tady funguje a jaké jsou zde možnosti, že asi budou chtít pokračovat i na vysokou. Třeba se časem přestěhujeme na východní pobřeží, protože nejlepší školy jsou v okolí Bostonu. Kluci ale o stěhování zatím nechtějí nic slyšet a já je chápu.

Je jasné, že bez potřebného finančního zázemí tohle dobrodružství nelze jednoduše absolvovat, Amerika je drahá země. Když si ale odmyslíme finanční aspekt věci, byli byste schopni zvládnout přijímačky bez intenzivního studia angličtiny a taktéž se dostat do nejlepšího výběru San Jose Jr. Sharks?

Kuba – Bez individuálních tréninků a kempů bychom se určitě neprosadili do toho AAA týmu. Do některého nižšího asi určitě ano, ale pokud chceš hrát na úrovni, tak proto musíš zkrátka dělat věci navíc.
Karel jr. – Přijímačky na školu bychom neměli šanci zvládnout pouze se školní angličtinou. Museli jsme zvládnout tříhodinový všeobecný test v angličtině, což byl docela masakr a museli jsme se na to hodně připravovat.
Karel st. – Každý by měl pochopit, že pokud chce v životě něco dělat dobře, tak se tomu musí věnovat víc. V Čechách to ale není jednoduché. Člověk musí kolikrát tajit, že jede se synem na kemp nebo individuální trénink, aby nebyli v klubu naštvaní. Tady v Americe tě k tomu naopak kolikrát sami trenéři vybízejí a podporují. V tom je obrovský rozdíl. V Čechách se zkrátka příliš nenosí mít ambice, zatímco zde tě za ně obdivují.