Karel Čapek: Když už marodíte, vemte si dobrou knížku a čtěte, abyste aspoň nestonali nadarmo

14. října 2023 (15:45)

foto: pixabay

V roce 1931 napsal Karel Čapek fejeton pro Lidové noviny, ve kterých dává lidem rady, jak na chřipku. Některé z nich jsou nadčasové

„Tak už se dostala i k nám, sice s jistým zpožděním a zatím jen poskrovnu; ale ani v ohledu chřipky jsme tedy nezůstali za Evropou. Nuže, je tudíž na místě udělit nemocným, zdravým a zejména těm, kdo se chřipky bojí, několik ne sice odborných, ale dobře míněných rad.“ Takto začíná fejeton, který v roce 1931 napsal Karel Čapek pro Lidové noviny.

Třebaže od vydání tohoto „chřipkového“ fejetonu uběhlo již bezmála devadesát let, některé rady jsou dodnes vcelku aktuální a mnohé by se daly aplikovat i pro současné neduhy. Kdo ví, třeba si spisovatel chodil pro rady ke svému otci, který byl venkovským lékařem.

Co tedy Karel Čapek nemocným radí?

1. Jakmile poznáte, že vám je tak nějak divně, a jakmile na sobě zjistíte horečku, zůstaňte doma a vlezte do postele, ale hlavně nechoďte mezi lidi a nedýchejte jim pod nos, hekajíce a bědujíce, že máte chřipku. Každý, kdo si svým bližním naříká, že má chřipku, zaslouží jednu do zad, ne proto, že je vůbec protiva, ale proto, že chřipku nebo rýmu roznáší.

2. Když už marodíte, vemte si dobrou knížku a čtěte, abyste aspoň nestonali nadarmo.

3. Posléze neříkejte každé rýmě, kašli, angíně, katarům, bolení hlavy a jiným svízelům, že je to chřipka. Zbytečně jí tím děláte reklamu a ztěžujete život všem hypochondrům, kteří náhodou ještě kašel nebo rýmu nemají a bojí se skoro dýchat, aby nevdechli nějakého toho Pfeifferova bacila nebo jaký neřád. Čím míň se bude o chřipce povídat, tím dřív přejde – už z nedostatku veřejného zájmu.

Lidové noviny, 29. 1. 1931

Dalo by se říci, že Karel Čapek moc dobře věděl, o čem píše. S nemocemi si během svého života totiž užil své. Od svých jednadvaceti let trpěl Bechtěrevovou nemocí, což je chronické zánětlivé onemocnění, které napadá především páteřní obratle. A byla to právě chřipka, která ho v prosinci roku 1938 upoutala na lůžko a která zřejmě nakonec i mohla za jeho skon. Ke chřipce se přidal zánět ledvin a zápal plic a spisovatel dne 25. prosince 1938 zemřel na plicní edém.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz

autor: Tomáš Pečenka