Kardiolog: Zdravý životní styl je pro srdeční zdraví zcela zásadní

Srdeční onemocnění patří v České republice mezi nejčastější důvody úmrtí. A to i přes to, že dnes existuje mnoho způsobů, jak problémy odhalit, nebo jejich dopady minimalizovat. Například v příbramské nemocnici je ročně zavedeno zhruba stovce pacientů kardiostimulační zařízení, které pomáhá s některými srdečními problémy. Právě o aplikaci kardiostimulátorů, ale i o nositelné elektronice, která srdeční aktivity sleduje a o srdečním zdraví obecně jsme hovořili s kardiologem z Oblastní nemocnice v Příbrami MUDr. Josefem Šírkem.

Česká republika má podle statistik mnohem více srdečních onemocnění než u států západní Evropy. Čím to podle vás je?
Myslím, že oproti západoevropským zemím je u nás velký problém v životním stylu pacientů. Rozhodně si nemyslím, že je u nás horší péče. Naopak si myslím, že kardiologická péče v České republice je obecně na vysoké úrovni, ale na vysoké úrovni není životní styl českých pacientů. Jedná se především o kouření, požívání alkoholu a obezitu. Troufám si říci, že všechny tyto tři záležitosti jsou v západní Evropě u pacientů méně četné.

Dnes je trendem nositelná elektronika, která měří různé srdeční parametry jako je tep, variabilita srdečního tepu a další. Jaký na to máte názor?
V globálním pohledu je to velký přínos, například na poli prevence mozkových příhod. Monitorace srdečního rytmu je tam zásadní. My můžeme včas zachytit pacienta, který sám zjistí, že má nějakou poruchu rytmu. Můžeme mu tak pomoci daleko dříve, než tu mozkovou příhodu dostane. Mám teď na mysli záchyt fibrilace síní s jejími trombotickými komplikacemi. Na druhou stranu v závislosti na kvalitě jsou zařízení schopna generovat spoustu falešně pozitivních výsledků, které mohou zbytečně zatěžovat zdravotní systém, i když to není indikované. To je ale daň za to, že je něco takového k dispozici. Ale myslím, že v průběhu času, jak se budou ta zařízení zdokonalovat, tak se to bude jenom zlepšovat. Takže za mě je to určitě perfektní věc.

Setkal jste se již s pacientem, který přišel právě na základě nějakého měření z nositelné elektroniky?
Ano, určitě, je jich mnoho. Je dobré, když jsou ti pacienti zachycení a včas zaléčeni, pomáhají nám následně i v ověření účinnosti nasazené terapie, můžeme tak daleko dříve odhalit například recidivu arytmie. Takže to opravdu dokáže být dobrý pomocník.

Nositelná elektronika je ve společnosti novinkou, ale již delší dobu se používají kardiostimulátory, které zavádíte i v příbramské nemocnici. K čemu takové zařízení přesně je?
První kardiostimulátor byl ve světě zaveden v roce 1958. Od té doby se technologie rychle vyvíjí, ale princip je stále stejný – pomocí elektrických impulzů vydávaných do srdce kardiostimulátor nahrazuje poruchu vzniku nebo vedení srdečních vzruchů. V zásadě se tedy jedná o léčbu poruch srdečního rytmu, a to buďto neadekvátně zpomalené srdeční akce, nebo naopak neadekvátně zrychlené v případě některých závažných arytmií. V obou případech nemůže srdce normálně fungovat. My jsme schopni kardiostimulací řešit zejména poruchy srdečního rytmu ve smyslu vynechávání nebo neadekvátního zpomalování srdeční činnosti, což se může projevovat nejčastěji mdlobami nebo dušností. Kardiostimulátory pomáhají také řešit, jak jsem již říkal, některé situace, kdy je srdeční činnost neadekvátně urychlená. Uplatňují se také v případě léčby těžkého srdečního selhání, tyto oblasti přenecháváme našim kolegům v kardiocentrech. Relativně novou záležitostí je u nás možnost zavedení dlouhodobého implantabilního EKG monitoru, který se jednoduše zavádí do podkoží v oblasti hrudníku. Je to taková 45 mm dlouhá tyčinka v titanovém pouzdře, která 24 hodin denně analyzuje srdeční rytmus pacienta, a která díky telemonitoringu bezdrátově komunikuje s modulem v domácnosti pacienta, který v případě nutnosti dále odešle zprávu ošetřujícímu lékaři. Samotný implantabilní monitor arytmie neléčí, ale může velmi pomoci v diagnostice pacientů, kteří mají závažné, ale zřídka se opakující příznaky a běžná krátkodobá EKG monitorace selhává.

Jak samotný zákrok probíhá?
Pacient má za sebou odborné klinické vyšetření kardiologem včetně ECHO (ultrazvuk srdce) a přichází s doporučením den před výkonem. Výjimkou jsou pacienti s akutními stavy, kteří jsou přijati zpravidla přímo cestou RZP na lůžka našeho interního oddělení. V rámci jednotky intenzivní péče (JIP interních oborů) je přímo umístěn operační sálek s potřebným vybavením – tedy pacient již nikam kvůli implantaci kardiostimulátoru „necestuje". Samotný výkon probíhá v místním znecitlivění. V krajině pod klíčkem se krátkým řezem v kůži vytvoří nad prsním svalem kapsa, která slouží k uložení kardiostimulátoru a v její blízkosti se pod rentgenovou kontrolou zavádí cestou podklíčkové žíly elektrody do pravostranných srdečních oddílů. Dnes se používá aktivní fixace elektrod, tzn. že elektroda má na konci takovou miniaturní šroubovici, která se do tkáně zavrtá a drží elektrodu na správném místě. Následně se proměří elektrické parametry každé elektrody, zejména zdali dobře „vnímá" srdeční činnost a také kolik je nutné vynaložit energie k aktivaci srdečního svalu. Pokud jsou parametry optimální, elektrody se spojí s kardiostimulátorem, rána se zašije a je hotovo. Zákrok trvá kolem jedné hodiny. Následující den se ověří funkce kardiostimulátoru pomocí EKG, provede se kontrolní rentgenový snímek a po převazu rány může být pacient propuštěn. Dalo by se říci, že dnes to funguje jako dvoudenní nebo třídenní záležitost, kdy pacient přijde první den na příjem, druhý den se provede výkon a když je vše v pořádku, tak třetí den odchází pacient domů s vyřešeným problémem.

Jak moc je to na člověku vidět, že má kardiostimulátor a jak je vlastně velký?
Současné kardiostimulátory jsou velké asi jako tenčí krabička od sirek. Záleží na anatomických poměrech každého pacienta, jak má silné podkoží,
ale většinou je viditelná jen malá jizvička.

Jak dlouho přístroj v těle vydrží?
To záleží na typu arytmie a četnosti zapojování kardiostimulátoru do úprav srdečního rytmu. Nejčastěji vydrží od 5 do 10 let, pak se musí vyměnit. My ale pacienty pravidelně kontrolujeme. Přes speciální počítač kontrolujeme parametry stimulace včetně kapacity baterie a podle toho dokážeme výměnu a vše ostatní včas naplánovat. Výměna probíhá jednodušeji než první zavedení. V místním znecitlivění se otevře kapsa a k již zavedeným elektrodám se jen přepojí nový kardiostimulátor. Implantabilní EKG monitory vydrží pracovat až 3 roky.

Jak se za dobu vaší praxe kardiostimulátory vyvíjejí?
Průběžně se snižuje hmotnost i velikost. My máme i takovou malou sbírku historických kardiostimulátorů, dříve byly velké téměř jako pěst. Výrazně se také zlepšuje samoanalýza a optimalizace chodu kardiostimulátoru, takže přístroje jsou schopny si sami upravovat parametry podle aktuální situace. Trendem je upravovat kardiostimulaci tak, aby byla cesta vzruchu co nejpodobnější té ve zdravém srdci. Říká se tomu fyziologická kardiostimulace. Velký potenciál má v odvětví kardiostimulace telemedicína.

Kolik kardiostimulátorů ročně se v Příbrami implantuje?
Je to zhruba stovka přístrojů ročně.

My jsme se bavili o srdečním zdraví. Mohl byste závěrem dát lidem tři rady, aby jejich srdce zůstalo co nejvíce v pořádku?
Nekouřit, udržovat si správnou tělesnou hmotnost a pravidelně se pohybovat. To je zásadní.