Jindřich Vařeka: Domy na Václavském náměstí jsou podmáčené a staticky zasažené, nelze je opravit a zachránit

5. srpna 2021 (08:47)

foto: pribram.cz/Jakub Pečenka

V čele Václavského náměstí v Příbrami dojde k demolici tří domů a následnému vybudování polyfunkčního objektu. Bývalý starosta a nynější radní města Příbrami Jindřich Vařeka, který za investiční akcí stojí, prozradil, proč dojde k radikálnímu řešení a ne pouze k rekonstrukci těchto objektů.

Před několika dny se začalo na sociálních sítích diskutovat ohledně plánované demolice tří domů v centru Příbrami, konkrétně v čele Václavského náměstí a následné plánované stavby polyfunkčního domu na místě samém. Co tomu říkáte?

Přiznávám, že touto reakcí některých občanů a touto situací vůbec, nejsem nijak zaskočen. Víceméně jsme s ní počítali. Domnívám se, že každý, kdo by se o něco podobného, na takto citlivém místě, jako je Pražská ulice, či Václavské náměstí, pokusil, musel by s podobnou reakcí veřejnosti počítat.

Přišlo by mi dokonce divné, kdyby k tomu nedošlo. My všichni máme tendenci, podobné, urbanisticky významné oblasti, či části svého okolí, vnímat de facto jako své vlastní, což je vlastně celkem v pořádku.

Dobře. A co se tedy konkrétně chystá po odstranění těchto budov. Předpokládejme logicky, že byste si asi nedovolili bourat nic (natož tři domy na tomto speciálním místě), kdybyste neměli v rukou potřebné dokumenty a povolení, že…

Samozřejmě máme platný tzv. demoliční výměr, který nabyl právní moci již 2.10.2019. My jsme tyto nemovitosti odkoupili cca v lednu 2020 již s platným tímto demoličním výměrem.

Tento dokument nás zavazuje k přesně stanoveným povinnostem a postupům, jak musí tato operace a vše s tím spojené probíhat. O tom rozhodly kompetentní orgány, nikoliv my.

Proti demolici výrazným způsobem vystupuje majitelka sousedící budovy, která se rozzlobeně vyjadřuje k celé záležitosti a je z toho až dojem, že je mluvčím davu nespokojených. Tato paní nebyla seznámena s tím, co se chystá?

Myslíte paní Soňu Soukupovou. Každá stavební činnost uprostřed husté zástavby má dvě strany. Dobrou a špatnou. Tato paní je sousedka a bude samozřejmě nadcházející demolicí i stavbou zasažena. Vždy, když se v těsné blízkosti vaší nemovitosti něco takového děje, utrpí vaše soukromí a váš komfort. S paní Soukupovou bylo osobně jednáno a vysvětlováno. Žádali jsme opakovaně, leč marně, o shovívavost a pochopení.

Tou lepší stranou je to, že až se dílo dokončí, bude velmi spokojena i ona a ostatní sousedé, kteří na rozdíl od ní nevystupují tak radikálně opozičně, a dokonce zvelebení této části vítají a těší se.

Paní Soukupová nám jakoukoliv vstřícnost či pomoc odmítla, a naopak jasně deklarovala, že proti nám bude bojovat stůj co stůj, i když si je vědoma toho, že se s touto situací de facto bojovat nedá. Jedná se tedy o klasický sousedský spor, nikoli o boj o záchranu města.

foto: pribram.cz/Jakub Pečenka

Domníváte se tedy, že odpor proti demolici zmiňovaných tří budov je marný?

Proces získání tohoto demoličního výměru byl velmi složitý, komplikovaný a dlouhý, jak to ostatně v podobných případech běžně bývá.

Na jedné straně vlastník, který se snaží domoci svého ústavního práva na co nejlepší správu svého vlastního majetku a na straně druhé úřady, v čele s památkovou péči, a také ale někteří sousedé, pro které by naopak bylo nejlepší, kdyby vše zůstalo při starém. Znovu opakuji, je to běžné a často i lidsky částečně pochopitelné.

Jsem přesvědčený o tom, že pokud výsledkem těchto složitých a zákonem předepsaných řízení je platné nařízení demolice, je toto rozhodnutí oprávněné, prověřené a svým způsobem nezpochybnitelné.

V průběhu tohoto řízení se písemně svými znaleckými posudky vyjádřily ty největší kapacity různých oborů, které byly k tomuto procesu postupně povolávány.

Tou stěžejní institucí, která demolici jednoznačně podpořila, byl dokonce samotný Kloknerův ústav ČVUT. Jen těžko by se asi hledal někdo povolanější. Vyjadřovali se však i další specialisté, statici, hydrogeologové, a naprosto všichni se shodují v jednom: domy jsou natolik podmáčené a staticky zasažené, že je nelze opravit a zachránit.

Pod domy vedou mimo jiné velké odvodňovací šachty, které jsou již z části zhroucené a zaplavené, a ty zničily nejen základy pod našimi třemi domy, ale podmáčely i celé okolí. Tato záležitost se tak stává ohrožující i pro okolní zástavbu.

Pro nás je to o to složitější, že musíme na své náklady cca 9 mil. zrekonstruovat kompletně i tuto infrastrukturu sloužící mnoha dalším objektům v okolí. Bez našeho, domnívám se, velice vstřícného přístupu by město nemělo šanci rekonstrukci této prastaré a dávno zapomenuté infrastruktury provést.

Jaké práce na domech tedy v současné době vlastně probíhají, pokud jak říkáte, demolice ještě nezačala?

Zatím probíhají pouze práce na vyklizení uvnitř domů 104 a 105 a odborné odstraňování cenných fresek umístěných na fasádě domu č. 106. I to byla mimochodem jedna z podmínek podrobného demoličního výměru. S touto činností již bohužel budou spojena drobná dopravní omezení a zábory.

Stavebně technický a statický průzkum však nadále probíhá, neboť vlastní provedení demolice vůbec nebude technicky snadná záležitost.

Ještě jsme se ale nedostali možná k tomu nejpodstatnějšímu: Co se plánuje, a co má vzniknout na místě zbouraných domů?

Bude to de facto kopie toho, co tam stojí nyní, jen z nových a kvalitních materiálů, spodně odizolované a s podzemním parkovištěm, bez kterého by se v dnešní době v centrech měst již dle mého názoru nemělo stavět nic.

Věřte, že památkáři jsou velice obezřetní a nenechají vás udělat nic, co by jakkoli narušilo ráz lokality. Vždyť nikdo přeci nemůže vážně tvrdit, že současný stav je uspokojivý. Vůbec nechápu, proč by někdo chtěl stávající, esteticky doslova ohavný, stav zachovávat a čekat až na zhroucení některé z budov.

Být na straně rozhořčených občanů, obával bych se spíše těch majitelů nemovitostí, kteří nemají sílu, chuť a ani prostředky se svými chátrajícími objekty něco udělat.