6. 12. svátek má Mikuláš

Jan Liška: Dějepis už není jen výčtem letopočtů a jmen

19. listopadu 2019   (06:16)
Jan Liška: Dějepis už není jen výčtem letopočtů a jmen

„Je třeba dětem ukázat, že dějiny nejsou jen nudným memorováním a mohou být jednou velkou cestou za dobrodružstvím,“ říká učitel dějepisu Mgr. Jan Liška


Tvorba videoklipu, natočení filmu či reportáže. Čím dál více učitelů ustupuje od tradiční výuky formou výkladu od tabule podle učebnice. Doba, kdy se při výuce v českých školách nepočítalo s přílišnou aktivitou žáků, je už naštěstí pryč. Žáci jsou zapojováni do školních projektů, diskusí a debat. Jedním z předmětů, který byl vždy spojován s nudným memorováním, je dějepis. Žáci si jednotlivé události často nedokázali dát do souvislostí a mnohdy tak ani nechápali, k čemu je takový předmět dobrý. Jak se dějiny vyučují dnes? Je stále dějepis pouhým výčtem letopočtů a jmen? Zeptali jsme se přímo učitele dějepisu.
 
Jan Liška učí již třináctým rokem dějepis na jedné z příbramských základních škol. Pochází z rodiny známého výtvarného umělce Václava Mathausera, který ho svou tvorbou inspiroval a zároveň ho připravoval na studia na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Jeho velkým koníčkem jsou dějiny výtvarného umění. Kromě dějepisu učí také pracovní činnosti a vede kroužek loutkového divadla.
 
Uvažoval jste někdy, že půjdete ve stejných šlépějích svého dědy a stanete se výtvarníkem?
Původně jsem se chtěl stát pouze výtvarníkem, ale osud tomu chtěl jinak. Učitelem jsem se chtěl stát až po studiu gastronomie, tedy asi ve dvaceti letech. Kdybych neudělal tenkrát přijímací zkoušky na VŠ, skončil bych pravděpodobně někde jako kuchař na zaoceánské lodi.
 
Jaké historické období je Vám nejbližší?
Ve volném čase se stále rád zabývám dějinami výtvarné kultury, ve škole mne to stále čím dál více táhne k období 20. století.
 
Mají dnes žáci zájem o dějiny? Nebo k dějepisu spíše přistupují tak, že ho v životě nebudou nikdy potřebovat?
Myslím si, že se i v současné době najde mnoho žáků, kteří o historii zájem mají. Naštěstí. Samozřejmě zde hraje klíčovou roli osobnost vyučujícího, dále potom vliv rodiny a blízkých přátel.

Je dějepis pouhým výčtem letopočtů a jmen, jak tomu bylo dříve?
Já pevně doufám, že již ne. Tedy alespoň ne v mém případě. Faktografie je jistě nezbytná, bez základů se nedá stavět dál. Také já po žácích chci znát některé významné události, letopočty a osobnosti. Dějiny však nejsou jenom o faktech. Jsou také o svědectví, minulosti, identitě, tradici a vyprávění.
 
Jak nejlépe probudit v dětech zájem o dějiny?
Tak například já vždy na začátku roku začínám své úvodní hodiny dějepisu tématem „Jaké znáte historické prameny v našem blízkém okolí?“ a „Proč je vlastně vůbec důležitý dějepis?" Myslím, že to by mohla být jedna z cest, jak probudit v dětech zájem o tento předmět.
 
Je důležité učit děti dějepis takovým způsobem, aby je bavil. Lehce se to řekne, mnohem těžší je však realita. Je třeba probudit u žáků větší zvídavost a touhu po poznání, dále potom ukázat, že dějiny nejsou jen nudným memorováním, ale mohou být jednou velkou cestou za dobrodružstvím.
 
Snad každý z nás se začne více zajímat o minulost, týká-li se jej přímo osobně a ne, aby ji vnímal pouze v obecném, nezáživném kontextu. Je rozdíl, vyučujeme-li druhou světovou válku pouze stylem přímého výkladu bez zpětné vazby žáka, nebo dětem tuto dobu připomeneme formou osobních příběhů lidí, kteří kdysi válku prožili, zapojíme do vyučování moderní interaktivní technologie, či v nejlepším případě necháme hovořit samotné žáky o svých vlastních zkušenostech z minulosti (příběhy rodičů, prarodičů, rodinná dobová korespondence, obrazy či fotografie apod.).
 
Jak se Vám pracuje s  teenagery?
Myslím si, že se asi žádný kolega pedagog nikdy nesetkal s tím, že by se během své pedagogické praxe nedostal při vyučování do méně či více vážného konfliktu se žáky. Je to bohužel přirozená součást našeho povolání, se kterou se musíme vyrovnat. Drzí žáci byli, jsou a budou. Východisek může být určitě mnoho a ani já sám nevím, které je to nejoptimálnější. Snad být žákům přirozenou autoritou, snažit se si vybudovat mezi sebou vzájemnou úctu a stavět výuku nejen na jejím základním obsahu, ale také na správném způsobu předávání informací.

Máte zkušenost s výukou i na menší škole?
S menšími školami osobně zkušenost nemám. Z doslechu od svých kamarádů učitelů z menších, „vesnických“ škol, si myslím, že není důležité hodnotit dle kvantity, ale spíše dle kvality. Jedná se především o to, jakým způsobem jsou ve škole nastavená pravidla a jak se jimi pedagogové a žáci řídí. Z toho samozřejmě plyne i jaké je klima ve škole, jak se žáci ve škole cítí.
 
Jak to děláte, že jste do výuky pořád tak zapálený?
Ani sám nevím. Práce ve školství je velice náročná. Na učitele je kladena obrovská zodpovědnost a zátěž byrokracie je také nesmírná. Nejvíce energie mě snad dává pozitivní zpětné vazby od žáků. Mohu upřímně říci, že se zatím stále do zaměstnání více těším než naopak.
 
Přibližíte nám historický projekt, který nyní se svými žáky připravujete?
Jedná se již o třetí historicko-badatelský projekt, na kterém se podílejí žáci ve svém volném čase. Nejprve jsme se zabývali obdobím druhé světové války, potom se naše pozornost zaměřila na 50. léta minulého století. Současný projekt mapuje události z let 1968 až 1970. Je nutné podotknout, že se vždy jedná o badatelský výzkum žáků se zaměřením na regionální dějiny. Při pátrání po minulosti se snažíme pracovat nejen s dobovými dokumenty, ale i s pamětníky, což je pro žáky asi nejzajímavější oblastí celého projektu.
 
Navštěvujeme např. Státní okresní archiv Příbram, Hornické muzeum Příbram, ale takém mnohem vzdálenější instituce, jakými jsou například Národní muzeum či různé památníky významných osobností. Výstupem našeho projektu by měla být výstava ve Státním okresním archivu Příbram na počátku června 2020, kde bychom rádi prezentovali naše veškeré badatelské úspěchy.
 
Pro tento projekt hledáme příběhy z našeho okolí, které si zaslouží nebýt zapomenuty. Příběhy vztahující se k událostem období let 1968 – 1970 (období Pražského jara a následných osudných srpnových událostí, období sebeupálení Jana Palacha a období nástupu normalizace). S pamětníky bychom rádi natočili krátký audio či video-rozhovor, využili bychom také jejich vlastní dobové dokumenty a fotografie. Kontaktní údaje: liska@zsjs.cz
 

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.


zdroj: pribram.cz

autor: mir







Další články

Lucifer má připravené pekelné křeslo, pod knihou hříchů se prohýbá stojan Lucifer má připravené pekelné křeslo, pod knihou hříchů se prohýbá stojan Čtyřicet čertů čeká na hříšníky. Možná přijede i pekelné koňské spřežení. 6. prosince 2019   (12:51) Policie zavítala do samotného pekla Policie zavítala do samotného pekla Co nebo kdo je to „Mišguláš“? Na tuto otázku zná odpověď pětice příbramských čertů. 6. prosince 2019   (10:33) Gangloffova šindelka se vrací do Rožmitálu Gangloffova šindelka se vrací do Rožmitálu Podbrdské muzeum získalo originál unikátního stroje vyrobeného před 120 lety v Rožmitále. Stane se součástí stálé expozice věnované lesmistru a vynálezci Karlu Gangloffovi. 6. prosince 2019   (08:57) Advent v Příbrami: V Pražské pohoda, ve velkých obchodních zónách začíná stres Advent v Příbrami: V Pražské pohoda, ve velkých obchodních zónách začíná stres Pražská ulice se před Vánoci stává útočištěm pro ty, kteří se snaží vyhnout předvánočnímu šílenství 6. prosince 2019   (06:22) Miniaturní replice Karlova mostu svitla naděje. Petice na záchranu se dostala k památkářům Miniaturní replice Karlova mostu svitla naděje. Petice na záchranu se dostala k památkářům Ministerstvo kultury se začalo zabývat návrhem na prohlášení mostu za kulturní památku 5. prosince 2019   (19:46) Macíkův Karel i Brabcova Anežka už plují na Rallye Dakar Macíkův Karel i Brabcova Anežka už plují na Rallye Dakar Členové týmu Big Shock Racing doufají, že jejich stroje doplují do cíle v pořádku. A těší se, že si své svěřence v Džiddě vyzvednou už 2. ledna 5. prosince 2019   (17:28) Požár rodinného domu v Solenicích způsobil škodu za tři miliony Požár rodinného domu v Solenicích způsobil škodu za tři miliony Z hořícího domu se dostaly tři osoby, dvě byly nadýchané toxickým kouřem, jedna z nich i popálená. Zdravotnická záchranná služba je převezla do nemocnice. 5. prosince 2019   (15:19) V Příbrami bude pokáceno 88 stromů. Jsou suché či nebezpečné V Příbrami bude pokáceno 88 stromů. Jsou suché či nebezpečné Pokáceny budou i tři lípy srdčité. Jedna z nich stojí nad dětským hřištěm na Komenského náměstí. Jedná se o velmi proschlý strom s prasklinou na hlavní kosterní větvi a hrozí její pád 5. prosince 2019   (14:07) Mikuláš naděluje, čerti straší zlobivé děti. Kde se vzala lidová tradice? Mikuláš naděluje, čerti straší zlobivé děti. Kde se vzala lidová tradice? Čertovský svátek patří mezi naše velmi udržované tradice. K někomu chodí Mikuláš na návštěvu, jinde nechává mikulášskou nadílku za dveřmi. 5. prosince 2019   (11:07) Policie obvinila řidiče kvůli tragické nehodě sanitky v Čenkově Policie obvinila řidiče kvůli tragické nehodě sanitky v Čenkově Při nehodě zemřel převážený šestaosmdesátiletý pacient, další člověk byl zraněn. 5. prosince 2019   (09:06)



Kodex redakce Reklama Kontakty Informace o cookies Ochrana osobních údajů
Provozovatel portálu pribram.cz Rosalota, s. r. o.
Žižkova 708
261 01 Příbram II

IČ: 02289288
Společnost je zapsána v obchodním rejstříku
městského soudu v Praze - oddíl C, vložka 217655.


Redakce zpravodajství portálu pribram.cz
Společnost Rosalota, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
2014 - 2019 © Rosalota, s.r.o.Všechna práva vyhrazena. webdesign | websystem | KAO.cz