Jak se žije s Ruskem za zády? Příbramská knihovna zve na přednášku o pobaltských státech
21. ledna 2024 (07:07)
foto: ilustrační, Pixabay – Makalu
Nejen o současné situaci v Litvě, Lotyšsku a Estonsku pohovoří analytička Asociace pro mezinárodní otázky Vendula Kazlauskas ve středu 24. ledna v Knihovně Jana Drdy.
I v letošním roce poskytne příbramská Knihovna Jana Drdy (KJD) příležitost rozšířit si znalosti o evropském regionu a pobesedovat o geopolitických otázkách. Další z přednášek ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO) se koná ve středu 24. ledna. Analytička AMO Vendula Kazlauskas se zaměří na pobaltské státy.
Zatímco Bělorusko, kterému byla věnována loňská beseda Michala Lebdušky, od západního světa oddaluje režim prezidenta Alexandra Lukašenka a příklon k Rusku, jsou Litva, Lotyšsko a Estonsko považovány za protiruské „jestřáby“ a nejsilnější podporovatele Ukrajiny v EU. Vendula Kazlauskas se bude věnovat obavám těchto zemí v těsné blízkosti Ruska o svou bezpečnost, historii vztahů s Ruskem, národnostním menšinám a současné situaci. Analytička zmíní také pozici Estonska jako tzv. digitálního tygra, zajímavosti regionu (vedle hokeje a přírodních krás) i to, proč by se Česká republika měla o stav v Pobaltí zajímat. Přednáška začíná v 18.00 ve 3. patře budovy KJD na nám. T. G. Masaryka.
Vendula Kazlauskas vystudovala obor Mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a Dějiny umění na Filozofické fakultě tamtéž. Absolvovala studijní pobyty na Missouri State University ve Washingonu D.C. a na Vytautas Magnus University v litevském Kaunasu. Zkušenosti získala na stáži v bruselském týdeníku New Europe, v Evropském parlamentu a na českém velvyslanectví v USA. V letech 2014–2019 pracovala v Evropském parlamentu v Bruselu. Věnuje se problematice české zahraniční politiky vůči EU, Evropské unii a jejímu vnímání českou veřejností.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Magdalena Rezková
Související
•Hornické muzeum Příbram loni navštívilo přes 117.000 lidi, meziročně o 5000 více
•Zázraky vyobrazené na Svaté Hoře nejsou vymyšlené příběhy, říká Věra Smolová
•Dveře ke gotickému arkýři vytvořil na zakázku galerie. Jiří Kobr představí své dílo v Příbrami
Další články
Objevte kouzlo studánek: Víte, že existuje národní registr pramenů?
Máte rádi chladivou, čistou a pramenitou vodu? Nejčastěji ji vyhledáváme někde na …
ZAJÍMAVOSTI
Tenhle film lidé milují víc než všechny novinky. Proč?
Nové filmy přicházejí každý týden. Premiéra střídá premiéru, streamovací služby chrlí …
ZAJÍMAVOSTI
Příbramské divadlo má prázdniny. Herci ale v srpnu zahrají pod širým nebem
Než se v září znovu otevře opona na domovské scéně Divadla A. Dvořáka Příbram, čeká …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Supercela se zformovala nad Příbramskem. Po nedávných ničivých bouřkách měli lidé znovu důvod ke znepokojení
V úterý přes náš region přešlo několik bouřek. Ta první, nejvýraznější přinesla …
POČASÍ
Řidič při policejní akci nadýchal půl promile. Policie rozdávala nealko piva
Policisté společně s pracovníkem BESIP uspořádali v úterý 14. července v Bohutíně …
DOPRAVA
Na náměstí 17. listopadu je nové mlžítko. Město reagovalo na přání občanů, část veřejnosti má ale obavy
Na náměstí 17. listopadu je nově zprovozněné mlžítko, které má v horkých dnech pomáhat …
AKTUÁLNĚ
Traktor se 17 tunami obilí zablokoval silnici, hasiči museli náklad přečerpat
Dopravní nehoda zemědělské soupravy komplikovala v úterý odpoledne provoz na místní …
AKTUALIZOVÁNO
Středočeští hygienici provedli zatím na táborech 43 kontrol, zjistili dvě závady
Středočeští hygienici od začátku letních prázdnin provedli na dětských táborech 43 …
AKTUÁLNĚ
Hrající fontána na náměstí Arnošta z Pardubic už roky mlčí. Technologie je pod soudem a ten provoz nechce
Hrající fontána na náměstí Arnošta z Pardubic měla v létě každou celou hodinu spouštět …
AKTUÁLNĚ
Kombajny nezastavují: Žně ve středních Čechách výrazně předbíhají loňské tempo
Zemědělci ve středních Čechách dosud sklidili zhruba 81 procent ploch s ozimým …




