Jak přežít úmorné parno?

Nutným vybavením pro bezproblémové zvládnutí tropických teplot je nejen opalovací krém, sluneční brýle a dostatek tekutin, ale i omezení fyzické aktivity, pobytu na slunci v době největšího žáru mezi jedenáctou a třetí hodinou a nošení pokrývky hlavy.

Horké počasí hůře snášejí chronicky nemocní lidé zejména kardiaci a astmatici, kteří trpí především dechovými obtížemi. Ohroženi jsou také lidé, kteří nemají dostatečně vyvinutý tzv. termoregulační systém. To jsou děti, které ho ještě nemají plnohodnotně vyvinutý a senioři, kteří už ho naopak postrádají. Lidé kteří mají nedostatečný termoregulační systém nemají velkou potřebu pít a ani v takto teplých dnech nepociťují horko. Proto jim hrozí přehřátí, dehydratace organismu, následný kolaps a ztráta vědomí. Když je tedy venku okolo 30 stupňů Celsia, je lepší vydržet raději doma v chládku a s dítětem jít na procházku buď ráno či později k večeru.

Úpal nebo úžeh?
Teplé počasí a sluneční záření může způsobit zdravotní potíže i zdravým lidem. Horka ohrožují i ty, kteří mají oslabený imunitní systém po prodělané chřipce, viróze či střevních potížích.

Úpal je nemoc z přehřátí. Nemusí být důsledkem působení přímých slunečních paprsků, postačuje horké, dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Projevuje se slabostí, nejistou chůzí, zástavou pocení, horká a suchá kůže, člověk může i omdlít (typicky například v přeplněném, dusném dopravním prostředku). Postižený může mít pocit obluzení, zmatenosti, úzkosti, mohou se dostavit i křeče. Jako první pomoc je nutné přemístit postiženého na chladné místo, uvolnit mu oděv a dát jej do polohy vleže se zdviženými dolními končetinami. Vhodná je chladná koupel nebo alespoň otírání pokožky chladnou vodou. Je-li pacient zcela při vědomí, musí mít dostatečný přísun studených tekutin. Ve vážnějších případech je nutné přivolat lékařskou pomoc.

Úžeh vzniká při pobytu na přímém slunci, zejména s nekrytou hlavou. Větší riziko vzniku úžehu mají lidé se světlou pletí. Vlivem slunečního záření pokožka zrudne, může se až spálit a někdy se dokonce vytvoří puchýře. Postižený trpí bolestí hlavy, celkovou nevolností, zvrací, má mžitky před očima. První pomoc i prevence je stejná jako při úpalu

Jak se chovat v teplých dnech?

Prevence je jednoduchá, stačí dostatečně pít. Dospělý člověk by měl v takto teplých dnech vypít 2,5 – 3 litry tekutin denně. Lidé kteří vědí, že mají v těchto dnech zdravotní problémy, by se měli vyvarovat fyzické námahy, příliš nevycházet ven nebo se alespoň držet ve stínu, nepobývat dlouho na přímém slunci, dostatečně pít a vyvarovat se alkoholu. Alkohol stejně jako káva dehydratuje. Lékaři doporučují pít hlavně vodu a minerálky.

Lékaři doporučují kromě dostatečného příjmu tekutin nosit i pokrývku hlavy. Tak se vyvarujete úžehu. Důležité je, zejména pro kardiaky, vyvarovat se rychlým přechodům z horka do zimy a ze zimy do tepla – např. z klimatizovaných místností ven na ulici. Rozdíl mezi klimatizovaným prostorem a venkovní teplotou by neměl přesáhnout deset stupňů Celsia.

Záchranná služba se při svých výjezdech snaží postižené zchladit, zvednou mu dolní končetiny a snaží se postiženého dostatečně zavodnit infuzní terapií, aby se zmírnila dehydratace organismu. Pacienti jsou odváženi do nemocnice na vyšetření, aby se našla přesná příčina jejich kolapsu a vyloučila závažnější příčina daná dosud neurčeným onemocněním.

Při hyperventilaci není třeba výjezdu záchranné služby.

Příznaky hyperventilace jsou zrychlené, překotné dýchání, ke kterému vede subjektivní pocit nedostatku vzduchu, zvýšená dechová frekvence, brnění rukou a obličeje, nebo až křeče v rukou a jen ojediněle v nohou. Tento stav může být důsledkem stresu či vyčerpání, ale i prekolapsového stavu. Může se to přihodit například v přeplněném přehřátém dopravním prostředku. Kvůli rychlému dýchání tělo přichází o oxid uhličitý, který je podstatný pro udržení rovnováhy vnitřního prostředí. Brnění končetin a obličeje je pak důsledkem aktuálního (a samozřejmě jen přechodného) nedostatku iontů vápníku.

První pomoc je však velmi snadná a účinná: stačí se uklidnit, začít vědomě kontrolovat rychlost svého dechu, odejít do chladnějšího prostředí, lehnout si a zvednout nohy nahoru. Kdyby i přes tato opatření stav neodezněl, doporučuje se začít s dýcháním do obyčejného mikrotenového sáčku - říká se tomu zpětné vdechování. Tím, že ze sáčku budeme vdechovat již vydechnutý vzduch, doplníme si tak hladinu oxidu uhličitého, jehož nedostatek nám způsobil nepříjemné pocity, které však nejsou nijak závažné.

Na příchod dnů s teplotami nad 30°C jsme vás upozornili v článku: Za dveřmi je týden s tropickými teplotami, chystejte si plavky