Hygienici: Respiračních onemocnění přibývá, o slovo se hlásí i chřipka

Ve 47. týdnu pokračuje invaze akutních respiračních onemocnění. Především děti předškolního věku začaly trápit běžné infekce jako rýma a kašel. Podle hygieniků jimi v minulém týdnu trpělo zhruba 1003 lidí ze sta tisíc. V porovnání s předchozím kalendářním týdnem byl zaznamenán vzestup onemocnění s klinickým obrazem chřipky o 37,5 %. Celková nemocnost chřipkového původu ve Středočeském kraji je 11 případů onemocnění na 100 000 obyvatel.

Každé nachlazení nemusí být hned chřipka
Za chřipku je obvykle označováno i běžně se vyskytující nachlazení, jež vyvolává řada jiných druhů virů, na něž pochopitelně vakcinace není účinná. Proto někdy v laické veřejnosti může panovat nesprávný názor o neúčinnosti očkování proti chřipce, neboť těmito infekcemi lze onemocnět pochopitelně i po očkování.

V souvislosti s nástupem respiračních onemocnění hygienici doporučují aplikovat vakcíny ještě před předpokládaným obdobím chřipkové epidemie, neboť očkovaný je spolehlivě chráněn teprve za 14 dní po aplikaci. Prioritou očkování by měli být senioři, malé děti, těhotné ženy a chronicky nemocní lidé.

Ochrana vakcinací je spolehlivá a po očkování jen velmi vzácně může dojít ke vzplanutí onemocnění, ale pokud k tomu dojde, průběh je zpravidla jen mírný. Ani v minulosti prodělané onemocnění nechrání proti další nákaze. Protilátky po očkování nás chrání pouze danou sezónu a je potřeba je každoročně očkováním obnovit.
Každý rok onemocní touto chorobou okolo 10% světové populace (při pandemii až 40 – 50 %) a zhruba 500 000 lidí onemocnění podlehne. V ČR postihuje chřipka každoročně statisíce obyvatel a má za následek okolo 1500 úmrtí.

Mimo vlastní onemocnění může chřipka způsobit vážné komplikace, jež mohou mít pro postižené i nepříjemné důsledky (zápal plic, postižení srdce či mozku aj.). Nebezpečí platí zejména pro osoby v riziku.

Kteří jedinci to jsou?
Především senioři nad 65 let , děti a chronicky nemocní lidé (kardiaci, diabetici, onkologičtí pacienti, osoby po transplantacích orgánů apod.). Očkování je však doporučováno i osobám, které se dostávají do větších kolektivů, kde se onemocnění může snadno šířit (např. pedagogové a studenti), zdravotnický personál a osoby pečující o osoby v riziku, personál domů pro seniory apod.

Argumenty proti očkování nejsou podložené
Aktivity odpůrců očkování nejsou relevantní, nejsou podloženy objektivními argumenty založenými na vědeckém poznání a často mohou být i společensky nebezpečné. V rozhodování, zda očkovat či nikoliv, je třeba si VYTVOŘIT A ZACHOVAT VLASTNÍ NÁZOR a nenechat se ovlivnit zavádějícími argumenty o škodlivosti či dokonce nebezpečnosti vakcinace.

Vedlejší účinky po vakcinacích všeho druhu se samozřejmě vyskytují a vyskytovat budou, ale jsou v naprosté většině neškodné a pouze dočasné. Vážné následky se vyskytují jen zcela výjimečně.

Může se také zdát, že očkování není nutné, protože některé choroby se u nás nevyskytují. To však může být způsobeno právě v minulosti důsledně prováděnou vakcinací. Je proto na každém z nás, jakou cestou se dá, ale následky za zmařené zdraví či život v důsledku zanedbání očkování již nikdy nevrátíme.