Hřib horský a kříšť – méně známí, ale pozoruhodní příbuzní pravých hřibů

Takovým druhem je například hřib horský. Roste i v Brdech, ale rozhodně nejde o houbu, na kterou by narazil každý, a už vůbec ne v takovém množství jako u běžných druhů.

Hřib horský patří mezi opravdu krásné houby. Roste od léta do začátku podzimu pod jehličnany, nejčastěji ve středních a vyšších polohách. Dužnina ani rourky po otlačení či na řezu nemění barvu. Za dlouhé roky toulání brdskými lesy jsem tento druh nalezl asi jen třikrát – a to pouze na dvou lokalitách.

Dalším nápadně zbarveným druhem z této čeledi je hřib kříšť. Na první pohled působí až exoticky a roste především na kyselých půdách od vyšších poloh až po horský stupeň. Typické je pro něj zbarvení klobouku – bývá bělavě šedý až šedohnědý, u mladších plodnic často tmavší. Nezaměnitelný je i třeň, který má výrazné žlutočervené zbarvení se síťkou podobného odstínu. Kříšť je nejedlý, protože má velmi hořkou chuť.

Ačkoli svým pestrým vzhledem přitahuje pozornost a občas ho lidé omylem seberou, jeho hořkost dokáže zkazit celý pokrm – stačí jediná houba. Uvádí se sice jako nejedlý druh, ale po náhodném požití mohou údajně nastat i lehčí trávicí potíže.