Hornické muzeum zítra slaví 130 let od svého založení

Originál zakládací listiny z roku 1886, ale i další dokumenty dokládající dlouhou historii Hornického muzea Příbram má jeho ředitel Josef Velfl dobře schovány v trezoru. Kromě zřizovacích listin jsou svědectvím o proměnách této instituce také historické přírůstkové knihy, četné darovací protokoly a další materiály, například rozhodnutí vlády o vytvoření pobočky Památník Vojna. "Ne o každém muzeu zrovna rozhodovala vláda," řekl Velfl ČTK.

Z období původního Krajinského muzea v Příbrami, od jehož založení v těchto dnech uplyne 130 let, pochází řada exponátů. "Mezi první sbírkové předměty patřily spolkové hornické prapory, staré báňské uniformy, ale i historické pracovní nástroje, které se dochovaly dokonce až ze středověku, a samozřejmě i vzorky minerálů," shrnul Velfl.

V neposlední řadě do tohoto období patří betlémy, které muzeum každoročně vystavuje v Česku i v zahraničí. Tři desítky hornických betlémů s několika tisíci figurek si mohou zájemci v těchto dnech prohlédnout na výstavě v Galerii Františka Drtikola v Příbrami. Součástí expozice je mimo jiné nejstarší betlém z muzejních sbírek, který vytvořil horník Jan Křtitel Třešňák v letech 1843 až 1849.

Krajinské muzeum v Příbrami vzniklo z iniciativy vlastivědného badatele, řídícího učitele Ladislava Malého. "Ten záměr spadal do období takové té vlastenecké vlny zakládání organizací," připomněl Velfl. Poukázal na to, že pro Příbramsko bylo vždy fenoménem hornictví, takže i původní muzeum, byť to tehdy ještě nemělo v názvu, se zaměřovalo na historii báňského podnikání na Příbramsku.

Nynější Hornické muzeum Příbram má více než 60 stálých expozic v historických objektech v Příbrami a v pobočkách Památník Vojna, skanzen Vysoký Chlumec, Muzeum špýchar Prostřední Lhota a Muzeum zlata Nový Knín. Expozice muzea si každoročně prohlédne přes 100.000 lidí.