Hornické muzeum Příbram pro zájemce otevírá areál bývalé bytízské šachty

Hornické muzeum Příbram pro zájemce otevírá areál bývalé bytízské šachty, který nedávno získalo do své správy. Expozice ještě není hotová, předem objednaní návštěvníci si ale mohou už nyní prohlédnout vybrané objekty, řekl ředitel muzea Josef Velfl. Podle něj je to jediný dochovaný areál uranového dolu na českém území, kde zůstaly všechny nejdůležitější součásti.

Při prohlídkách je nutné dodržovat bezpečnostní opatření a dbát pokynů personálu. "Vyčlenily se na to úterky a víkendy. Samozřejmě režim bude podléhat tomu, jak se bude vyvíjet stavební činnost," uvedl Velfl.

Středočeský kraj získal průmyslový areál od státního podniku Diamo. Hornické muzeum Příbram, které je příspěvkovou organizací kraje, se snaží o proměnu areálu v návštěvnický provoz od konce roku 2017. Chystá expozici ve stylu takzvaného posledního pracovního dne doplněnou interaktivními a multimediálními prvky. Kdy bude nová pobočka muzea hotová, zatím není jasné.

Šachta číslo 11A Bytíz byla vyražena v roce 1955. O čtyři roky dříve se v této lokalitě otevřely šachty číslo 10 a 11. Kromě těžní věže se v areálu nachází strojovna, turbokompresorovna, elektrorozvodna, pozůstatky chladicí věže a také hodnotné technické vybavení. Z historického hlediska jsou podle muzea nejzajímavější čtyři turbokompresory TK 1000 vyrobené v roce 1953 národním podnikem Škoda Plzeň a dodané do Uranových dolů Příbram roku 1957 k výrobě stlačeného vzduchu. Jsou totiž jedinými dochovanými v Česku.

Nejzajímavější části areálu si lidé mohou prohlédnout už nyní při hodinových prohlídkách. "Mohou si prohlédnout to nejcennější. To znamená interiér elektrorozvodny, strojovnu se dvěma těžními stroji, interiér turbokompresorovny se čtyřmi turbokompresory a pohled na hlavní šachetní budovu vysokou 32 metrů," dodal Velfl.

Uranový důl Bytíz, ležící pět kilometrů východně od Příbrami, je s hloubkou 1504 metrů třetím nejhlubším v Česku. Návštěvníkům má přiblížit mimo jiné i skutečnost, že příbramské uranové ložisko se s 36 procenty celorepublikového objemu těžby uranu zapsalo nejen do dějin československého, ale i mezinárodního hornictví a zařadilo zemi mezi hlavní těžaře uranu na světě. Místo je podle muzea též varovným mementem pro příští generace, neboť připomíná zneužití práce politických vězňů komunistického režimu 50. let 20. století.

Hornické muzeum Příbram vzniklo v roce 1886. Je největším hornickým muzeem v Česku a jedním z největších v Evropě. Má desítky stálých expozic v historických památkově chráněných objektech ševčinského, vojtěšského, anenského a drkolnovského dolu a v hornické chalupě v Příbrami. Jeho pobočkami jsou Památník Vojna u Příbrami, skanzen Vysoký Chlumec, Muzeum špýchar Prostřední Lhota, Muzeum zlata Nový Knín a nově také muzeum dolu Bytíz.