Hornická štědrovečerní večeře: Kapr na černo, dobré pivo, pocukrované vařené sušené hrušky a švestky

A je tu chvíle, kdy se ke stolu scházejí svátečně ustrojení lidé. Hlavě rodiny patří čestné místo, v příbramském hornickém stavu je to muž oblečený do sváteční perkytle, po pravici mu usedá jeho žena. Před započetím štědrovečerní večeře je poprvé rozsvícena olejová lampička v popředí jesličkové jeskyně, někdy i miniaturní kahánky v rukách figurek hornické čestné stráže.

Obřad štědrovečerní večeře, nesené v minulosti v ryze křesťanském duchu, začal povstáním všech u stolu shromážděných lidí, kdy v nastalém tichu promluvil představený rodiny. Poděkoval Bohu za to, že se rodina mohla ve zdraví a pohodě takto setkat, vzpomněl těch, kteří již odešli na věčnost. Následovaly společně pronesené modlitby Otče náš Zdrávas Maria, načež muž v čele rodiny vyslovil všem přání hezkého prožití vánočních svátků. Poté si všichni navzájem popřáli spolu se stiskem pravic, případně i políbením.

A nastala vlastní večeře. V některých rodinách ji zahájilo přiťuknutí sklenkou vína, jinde již první chod – rybí polévka. Ryba následovala i poté. Ve starších dobách kapr na černo se speciální omáčkou, později i dnes většinou kapr smažený s bramborovým salátem. Zapíjelo se dobrým pivem. Pro děti muselo být v jídelníčku i něco sladkého. To dříve představovala „muzika“, čili vařené sušené hrušky a švestky svrchu hodně pocukrované, a k tomu dále vdolečky namazané medem a posypané nastrouhaným perníkem. Také tu byl štědrovečerní závin a samozřejmě – jakož i pro dny příští – vánočka. Nápojový doplněk pro dospělé zde často představoval punč.

V závěru hodování nastala chvíle, na níž se zejména drobotina dlouho těšila: shledání se s dárky. V zámožnějších rodinách se po večeři otevřel pokoj, jinak ten den pro děti uzamčený. V jeho středu zářil rozsvícený stromeček a pod ním čekaly balíčky či předměty opatřené lístky se jmény. A už tu byla chvíle šťastné dětské radosti, to, co v našich Vánocích setrvává a zajisté se ani v budoucnu neztratí.