Horký srpen přinesl sucho a obavy. Trápí houbaře, zemědělce i lesníky

Červenec a srpen jsou co by letní měsíce nejteplejším obdobím roku. Srpen už přeci jen mívá delší a chladnější noci, které mají vliv na nejvyšší denní teploty. Jenže letos je srpen opravdu horký. Teploty jsou vysoké, ale ne extrémní. Horší je dlouhá řada horkých dní za sebou. S vysokými teplotami se pojí i sucho a zdá se, že stále častěji. Jen vzpomeňte, kdy naposledy na Příbramsku rostly ve velkém houby? Minimálně loni skoro žádné a letos to taky zatím nevypadá dobře. Houby prostě potřebují pořádnou zálivku. Bouřky a následné prudké lijáky ale vodu nejen pro houby, ale ani do potoků nevrátí.

Zemědělci na Příbramsku přesto o žádné tragédii v souvislosti s prohlubujícím se suchem a přetrvávajícími horkými dny nehovoří. Obilí i řepku mají již pod střechou. Podle předsedy pňovického zemědělského družstva Karla Daniela měli zdejší farmáři úrodu obilovin v lepším průměru. „Až v závěru sklizně obilí se začalo projevovat sucho, ale pak se to po bouřce srovnalo. Kukuřice zatím netrpí a naštěstí, když už to začalo být závažné pro plodiny, se pole zase zalila při nějakých bouřkách,“ shrnul situaci Daniel. Dodal také, že nedostatek vláhy ale rozhodně pocítil obecní vodovod v Pňovicích, kde se snížila vydatnost vodního zdroje.

Ani úrodu zemědělského podniku z Dlouhé Lhoty nějak výrazně horké a suché léto nepoznamenalo. „Musíme to zaklepat. Zatím jsme měli štěstí, že na poslední chvíli vždycky spadla nějaká voda, takže to obilí zvládlo. Ale bohužel neroste tráva,“ posteskl si Jan Karas, předseda Zemědělského družstva Dlouhá Lhota. Tráva neboli pícniny, jsou důležité jako krmivo především pro skot. A nedostatek může být problémem v zimě, kdy chovatelé můžou pocítit nedostatek sena. Podnik v Dlouhé Lhotě je známý tím, že už tradičně pěstuje zelí ke krouhání u Drásova. Tato plodina vyžaduje dostatek vláhy, kterou mají zemědělci pojištěnou umělou závlahou.

Suchem a horkem však rozhodně trpí lesy. Lesníci čas od času likvidují nahodilou těžbou smrky napadené nyní v srpnu vylétanou generací kůrovce. Kdo chodí do lesa, určitě si všiml, jak mizí den po dni voda v potocích. Dokonce i v samém nitru Brd, které je známé svými četnými mokřady, jsou koryta některých potoků v horních tocích skoro bez vody.

Že je nedostatek vody v půdě a korytech vodních potoků je nasnadě. Meteorologové sledují i tyto ukazatele a v období od 19. 8. do 26. 8. 2024 spadlo na celém území 6 mm srážek (Čechy 8 mm, Morava 3 mm), což odpovídá 45 procentům normálu pro toto období (Čechy 54 % normálu, Morava 25 % normálu). „V následujících dnech budou hladiny toků převážně setrvalé nebo na pozvolném poklesu. V případě výskytu srážek může dojít k rozkolísání toků. V následujícím období lze celkově očekávat převážně setrvalý stav až mírný pokles hladiny podzemní vody v mělkém oběhu,“ informoval Český hydrometeorologický ústav v polovině tohoto týdne. Vzhledem k dalšímu vývoji počasí se situace příliš nezmění. Spíše se v některých oblastech sucho prohloubí.