Hlušiny obsahují desítky tun radioaktivního smolince, říká bývalý horník, který v dolech fáral

2. listopadu 2020 (06:17)

foto: pribram.cz

Ministerstvo životního prostředí dalo v nedávné době zelenou rozebírání příbramských hald a následnému použití materiálu do staveb.

Bohatá hornická minulost Příbrami za sebou nechala jedno nepříliš atraktivní svědectví. Odvaly hlušiny. Vlivem dlouholeté těžby uranu vyrostlo v okolí města několik desítek hald. Některé z nich již v minulosti byly zlikvidovány, ty největší z nich však zůstaly dodnes. Postupem času se staly součástí zdejší krajiny. Pomalu obrůstají mechem, trávou a břízami, tu a tam vyroste borovice či dub.

Využití materiálu odvalů šachty č. 11, č. 15 a č. 19 při realizaci dopravních staveb dostalo od Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) povolení

V rámci zjišťovacího řízení příslušný úřad uvážil všechny parametry záměru a jeho vlivů na okolí. Ministerstvo životního prostředí vydalo rozhodnutí, že zásah do místních hald nemůže mít významný vliv na životní prostředí, a tedy nepodléhá posouzení podle zákona.

Odval hald číslo 11,15 a 19 je předmětem záměru využití jako zdrojů kameniva pro dopravní stavby v okolí (např. pokračování stavby D4 nebo jihovýchodní obchvat Příbrami).

Při zhodnocení využívání přírodních zdrojů, zejména půdy, vody a biologické rozmanitosti příslušný úřad dospěl k závěru, že vlivy na půdu budou nevýznamné. Realizací záměru nedochází k záboru zemědělské půdy ani pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Město Příbram s rozhodnutím MŽP nesouhlasí. Příbramská radnice potvrdila, že rozklad již připravuje a poputuje na ministerstvo. „Při vyhodnocování materiálů, které jsme obdrželi od ministerstva životního prostředí, bohužel zjišťujeme, že některé naše požadavky založené na vyjádření odborníků nebyly reflektovány. Z tohoto důvodu se město Příbram připojí k dalším obcím a proti tomuto rozhodnutí podá rozklad,“ uvedl starosta Jan Konvalinka.

K vyjádření MŽP se vyjádřil i Ing. Petr Kareš: „Rozhodnutí je podle mého názoru v rozporu se zákonem o posuzování vlivu na životní prostředí. Vysvětlení MŽP je přinejmenším komické. Absolutně nebrali v potaz názory lidí a doložená odborná stanoviska okolních obcí.“

Portál pribram.cz po vydání povolení od MŽP kontaktoval muž, který má se svým bratrem bohaté vzpomínky na dobu těžby. Sdělil nám, jak vypadala doba fárání v příbramských dolech a následné umisťování radioaktivního materiálu do hald.

Horník Vincent varuje, že rozebírání hald zapříčiní vypuštění velké radiace do okolí

„Můj bratr Jozef fáral na Bytízu jako vězeň kolem let 1960–1963. Co si pamatuji, tak pracoval na 8. a 10. patře jako rozrážeč a dobývač. Podmínky byly tristní, málo jídla a hodně vysoké normy. Já osobně jsem dělal na uranu 7 let. Nejdříve na Bytízu a pak na šachtě 16. od roku 1988 do 1990. V těchto letech se už ale jenom paběrkovalo, těžily se zmáhačky, bývalé důlní komíny, zásypy, bylo to už jen do vozů. Jen někde se ještě těžilo pár rudných žil smolince, které byly jen pár centimetrů silné.

V 60. letech se ale nějaká radioaktivita až tak neřešila. Do dřevěných bedýnek už v podzemí nakládali horníci kusy rudy veliké minimálně jako vlašský ořech. Když dal někdo pár kousků menších a viděla to stráž, nebo ruský geolog, hned bylo zle. Horník byl ihned nahlášen a čekalo ho pár dní na samotce.

Malé kousky rudy, i ruda rozdrcená výbuchem, šly do hlušiny a vysypávaly se na haldy kolem šachty a věznice Bytíz. Ta se následně vysypala do hlušinového komína a vozila se nahoru. Obrovské haldy, tzv. hlušiny, tak obsahují desítky tun radioaktivního smolince.

Zvažovalo se také, že by nad haldami udělali konstrukci a prolévalo se to kyselinou (jako se dělá chemická těžba). Z toho se ale upustilo, protože by se kyselina vsakovala do půdy a radioaktivita by se dál šířila.

Už kolem let 1996 až 1999 se uvažovalo o použití této radioaktivní hlušiny jako základ pro výstavbu nových silnic, chodníků a dalších prvků infrastruktury. Už v tu dobu jsem upozorňoval, co by to způsobilo a naštěstí k žádnému rozebírání hald nedošlo. Nicméně je to tu znovu a je třeba tuto skutečnost znovu rozšířit do povědomí všech lidí.

Posudky, které vydalo Ministerstvo životního prostředí o nezávadnosti, rozhodně nejsou pravdivé. Sám jsem byl svědkem a vím, kolik radioaktivity se v haldách nachází. Pokud nechcete, aby vše kolem vás zářilo, zastavte to,“ říká pro pribram.cz horník Vincent.

Příbramské uranové ložisko se rozkládá od Kamenné po Dubenec. Rozlohu má 52 kilometrů čtverečních, délku téměř 25 kilometrů a šířku až čtyři kilometry. Celkový objem vydobytých prostor činí 44,5 milionu metrů krychlových. Založeno bylo 26 odvalů, na něž bylo uloženo téměř 28 milionů krychlových metrů hlušiny.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz

autor: Jana Fedorová