Historik: Revoluci v Příbrami nedělali studenti, ale dělníci

Expozice, která se v neděli otevře v Památníku Vojna v Lešeticích, zahrnuje fotografie z klíčových mítinků, zápisy z jednání Občanského fóra a další písemnosti, jež se Velflovi podařilo shromáždit. Jako přímý účastník tehdejších událostí neměl velkou práci s identifikací jednotlivých lidí i okamžiků, které jsou na fotografiích zachyceny.

Situace v Příbrami se vzhledem k silným pozicím komunistické strany lišila od situace v jiných městech. Bylo třeba počítat s početnou komunitou vojáků z povolání, příslušníků bezpečnostních sil a Lidových milicí. Do karet organizátorům mítinků moc nehrálo ani to, že pracovníci v uranovém průmyslu byli nadstandardně placeni, mohli si dovolit například dovolené v Jugoslávii a podobně. "Ti nějaké strádání asi nepociťovali a neměli důvod tohle klišé nabourávat nebo zpochybňovat," podotkl Velfl.

Paradoxem bylo, že právě z dělnického prostředí vzešli důležití aktéři revolučního dění v Příbrami. Byli mezi nimi třeba horníci Václav Klíma a Václav Charvát či pozdější starosta Příbrami Václav Chvál, který měl sice pedagogické vzdělání, ale pracoval v huti. "Příbramští vysokoškolští studenti dělali revoluci v Praze, ti nedělali revoluci v Příbrami. Středoškoláci na to byli v té době ještě mladí. Revoluci v Příbrami tak dělali paradoxně dělníci a horníci," uvedl Velfl.

Důležitou roli sehráli také zástupci divadla, přičemž řada herců dojížděla z Prahy. Totéž platilo na gymnáziu, kde někteří profesoři také pendlovali mezi Příbramí a hlavním městem. Zpoždění za pražskými událostmi tak bylo minimální. Už 18. listopadu, tedy pouhý den po násilném potlačení studentské demonstrace na Národní třídě, hořely na kašně na příbramském náměstí VŘSR, nyní 17. listopadu, svíčky a sešlo se tam asi 20 lidí.

Zpočátku účast na akcích nebyla masová, ale lidí přibývalo. Vyvrcholením byla generální stávka 27. listopadu, kdy vyšel průvod 10.000 lidí z náměstí VŘSR na náměstí Pionýrů, nyní T. G. Masaryka. Podle Velfla se podobný počet lidí naposledy shromáždil v říjnu 1918, když se vyhlašovalo Československo. Pikantní podle historika bylo, že u sochy Klementa Gottwalda ještě ležely věnce, které tam komunisté kladli 7. listopadu na výročí říjnové socialistické revoluce.

Hodně lidí přilákal také manifestační pochod k hotelovému areálu Vystrkov u Orlické přehrady, který sloužil jako luxusní rekreační zařízení pro nejvyšší komunistické funkcionáře. Důležité bylo i pozdější jednání na zimním stadionu a ve sportovní hale, kde se mimo jiné řešilo, jak po zrušení vedoucí úlohy KSČ naložit s budovou okresního výboru komunistické strany. Někteří účastníci navrhovali přeměnit ji na hotel či restauraci, nakonec ji ale využil okresní úřad a dnes je v ní pobočka úřadu práce.

Část výstavy v Památníku Vojna je věnovaná také dění z listopadu 1939. Pojednává o likvidaci Vysoké školy báňské nacistickými okupanty a odvlečení některých studentů do koncentračního tábora v Sachsenhausenu.