vývoj COVID-19
5. 3. 2021
Bezděkov 1
Bohostice 2
Bohutín 27
Borotice 8
Bratkovice 3
Březnice 44
Buková u Pb 1
Bukovany 5
Čenkov 5
Cetyně 2
Chotilsko 3
Chrást 2
Chraštice 1
Čím 5
Dlouhá Lhota 8
Dobříš 146
Dolní Hbity 14
Drahenice 1
Drahlín 12
Drásov 8
Drevníky 6
Drhovy 3
Dubenec 2
Dublovice 10
Dubno 5
Háje 11
Hluboš 22
Hlubyně 1
Horčápsko 1
Hřiměždice 7
Hudčice 9
Hvožďany 12
Jablonná 15
Jesenice 6
Jince 47
Kamýk n. V. 17
Klučenice 11
Kňovice 3
Kosova H. 10
Kotenčice 3
Koupě 1
Krásná H. 10
Křepenice 5
Křešín 2
Láz 14
Lazsko 5
Lešetice 2
Lhota u Pb 8
M. Hraštice 21
Milešov 8
Milín 24
Modřovice 2
Mokrovraty 25
Nalžovice 18
Narysov 9
Nechvalice 10
Nečín 6
Nedrahovice 9
Nová Ves p. P. 25
Nové Dvory 4
Nový Knín 31
Obecnice 30
Obořiště 8
Obory 1
Ohrazenice 6
Osečany 12
Ostrov 4
Ouběnice 4
Pečice 6
Petrovice 18
Pičín 5
Počaply 2
Počepice 2
Podlesí 15
Příbram 605
Prosen. L. 12
Řadíč 3
Rosovice 28
Rožmitál p. T. 51
Rybníky 4
Sádek 5
Sedlčany 102
Sedlec-Prč. 40
Sedlice 4
Smolotely 3
Solenice 6
Stará Huť 22
Štětkovice 1
Suchodol 2
Svaté Pole 14
Svatý Jan 4
Svojšice 2
Tochovice 8
Třebsko 21
Trhové Dušníky 7
Tušovice 4
Velká Lečice 6
Věšín 6
Višňová 18
Volenice 1
Voznice 7
Vrančice 7
Vranovice 9
Vševily 2
Vys. Chlumec 6
Vysoká u Pb 6
Zalužany 5
Zduchovice 10
Županovice 2

Historická ne- / poučitelnost politika

28. ledna 2021   (10:37)
Historická ne- / poučitelnost politika

Redakce pribram.cz získala otevřený dopis primáře Radiologie a zobrazovací metody příbramské nemocnice MUDr. Petra Blehy, který reaguje na chystanou optimalizaci školství. Dopis je směřován vedení města Příbrami a Odboru školství Úřadu středočeského kraje zastoupeném p. radním Mgr. Váchou.


V poslední době hýbe příbramským děním krajský projekt optimalizace školství s plánovaným sloučením gymnázií. Osobně mne zaujala dvě srovnání, které jsem zaregistroval v příspěvcích k danému tématu. Jeden upozorňoval na situaci kolem slučování příbramských nemocnic, druhý nacházel analogii v hypotetickém slučování „pražských S“ (snad nejen fotbaloví fanoušci vědí). Zdánlivě nesrovnatelné situace mají však ve světle titulku nepřehlédnutelnou blízkost.

Od listopadu 1989 uběhlo více než 30 let a člověk by řekl, že za tuto dobu se jeden naučí, jak se má řemeslo dělat – zdá se však, že nikoliv homo politicus. Mám dojem, že dnešní politická garnitura (rozuměj ta po posledních volbách, kterou většina z nás volila ve snaze dosáhnout změny nejen v přístupu k občanovi – voliči) opět opakuje chyby svých předchůdců a zřejmě ve snaze dokázat naplnění svých volebních plánů (a osobních ambicí?) jde nekompromisně „za svým“. Jinak se snad na situaci kolem předpokládaného slučování příbramských gymnázií nedá nahlížet.
Jako vysokoškolsky vzdělaný jedinec přiměřené inteligence a životních zkušeností (pravda, z jiného oboru, než je školství) na pozici středního managementu jsem se pokusil přečíst dokument týkající se optimalizace školství ve středních Čechách dostupný na webových stránkách krajského úřadu („Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji“ zřejmě vycházející z podkladů zprávy České školní inspekce a MŠMT o kvalitě školské výuky v ČR – též volně dostupný na webu). Dokumenty na mne působily jako většina těch, co znám ze svého oboru – důkladný rozbor stavu v kvantu nezáživných čísel a neurčité proklamace, jak situaci řešit. Přiznávám, že když jsem nemusel, nedočetl jsem je – upřímně lituji ty představitele škol, kteří se s ním museli seznámit. Jako laikovi mi z nich vyplynulo, že problémem jsou pro nezájem nenaplněné odborné školy a učiliště (rozuměj řemesla) a „nežádoucí“ převis žactva ve všeobecně vzdělávacích oborech (rozuměj gymnáziích). Současně je špatná úroveň znalostí žáků vyšších ročníků základních škol. To je podmíněno zvláště víceletými gymnázii, které odčerpávají „chytřejší“ žáky základním školám – proto jsou výsledky ve srovnávacích testech 8. / 9. ročníků z matematiky a češtiny tak špatné a na Příbramsku pod celostátním průměrem. Možná to chápu špatně, ale zřejmě to jsou skutečnosti, ze kterých vyplývá pro mne neuchopitelná věta – cit. web Příbramský deník:

„ … Dle vyjádření radního Váchy přistupuje Středočeský kraj k optimalizaci z důvodu zásadní nerovnováhy v nabídce středoškolského vzdělávání na svém území s tím, že nepoměr spočívá ve velkém počtu míst na gymnáziích, čímž se deformuje přístup ke vzdělávání … “
V mediích dostupné argumentaci p. radního, proč je potřeba obě gymnázia v Příbrami sloučit a v čem toto sloučení koresponduje s požadovanou optimalizací středního školství nerozumím (viz citace výše). A zjevně, dle reakce příbramské veřejnosti, nejsem sám.

Jako rodiče 2 dospělých dětí, které absolvovaly předškolní i školní vzdělávání ve městě, jsme s manželkou několikráte řešili, do které školky a školy děti přihlásíme. Vždy jsme dali na renomé daného zařízení, zkušenosti, které s ním měli známí, aktuální vzdělávací program a samozřejmě dojem, který jsme získali v rámci osobní návštěvy. Podobně jsme se rozhodovali v případě střední školy. V 5. třídě děti nebyly studijně vyzrálé, navíc zvolená ZŠ vyhovovala, a tak děti absolvovaly přijímací řízení jen „na nečisto“ bez přípravy. Volba pro 6. leté studium GSHPB pak vycházela nejen ze zhoršené aktuální situace ve třídách, kam děti docházely, ale i z jejich přání a potřeby změny v opětovně stimulující prostředí. Nepochybný podíl na rozhodnutí mělo i renomé školy jako „rodinného gymnázia“ se všemi atributy z toho vyplývajícími, navíc školy reflektující individuální potřeby aktivních sportovců, kterými děti byly. Kromě jiného, naše rodina má přímé zkušenosti s následným přechodem dítěte na velké renomované gymnázium v Plzni, a tedy porovnání dvou zcela odlišných typů gymnázií.
Předpokládám, že podle stejných měřítek se dnes rozhodují i jiní rodiče. Vzdálenost školního zařízení od bydliště dnes jistě není rozhodující, tím méně, zda je na severním či jižním konci města (replika k části úvodního vyjádření starosty Příbrami p. Konvalinky, proč rodiče např. z Drásova nedávají děti na 1. ZŠ, ale musejí na jiné ve městě).

Prakticky polovinu svého života jsem strávil v Příbrami, kam jsem přišel s dalšími kolegy své generace jako elév medicíny v polovině 90. let. Jen minimum z nás pocházelo z města a jeho okolí, a tak většině nebyl jasný důvod zakořeněné „rivality“ mezi nemocnicemi – tou horní (rozuměj hornickou – ZÚNZ) a dolní (ač ve vyšší nadmořské výšce – OÚNZ / NsP). Každá z nich měla jiného zřizovatele, jiné vlivné zastánce a propagátory a na své straně i nemalou část veřejnosti. Přestože obě nemocnice zpočátku poskytovaly prakticky stejnou péči, záhy se s rozvojem zdravotní péče v nových podmínkách (a tím i zvyšováním její ekonomické a personální náročnosti) začaly nůžky mezi nimi rozevírat. Nepoznamenáni historií většina mladých kolegů situaci nechápala – dosavadní koncept podnikové a všeobecné nemocnice postrádal po útlumu těžby logiku. Obě nemocnice současně začaly rychle morálně a technicky zastarávat, protože nikdo nechtěl do zařízení s nejistou budoucností investovat. Spolupráce mezi nemocnicemi byla většinou jen nenápadná na úrovni některých oddělení – snaha o koncepční řešení z pera vedení obou zařízení zjevná nebyla. Rozuzlení přišlo po volbách v r. 2003 – direktivní sloučení z rozhodnutí kraje, změna organizačního statutu nově vzniklé nemocnice, dosazení krizového managementu s jasným cílem reorganizace a nasměrování zdravotnického zařízení do přelomu tisíciletí. Výsledek je po více než 15 letech zřejmý – relativně silná nemocnice s akutní péčí v jednom a chronickou péčí v druhém areálu. Bohužel, přesto přetrvává jistá hořkost, neboť řada věcí mohla dopadnout ještě lépe.

Neoptimálně vedená personální politika (na pozadí a s vlivem osobní nesnášenlivosti) a reorganizační chaos při za pochodu vznikající koncepci nemocnice v intencích krajské direktivy vedl k odchodu řady cenných odborníků do privátních lékařských praxí nebo jiných zdravotnických zařízení, což jistě nepřispělo ke stabilitě vznikající nemocnice. Nesouhlas se slučováním nemocnic stále rezonuje příbramským veřejným míněním, a to i přes současný stav poskytování zdravotní péče. Přál bych si, aby nesouhlas byl dán nikoliv výsledkem procesu, ale tím, co mu předcházelo a jak probíhal.

Rozdílnost příměru slučování příbramských nemocnic a gymnázií je zřejmá – předmětné školy nejsou stejné, neposkytují stejný vzdělávací program, resp. svým zaměřením se doplňují. Možnost volby nastoupit na víceleté gymnaziální studium z 5. třídy či 7. třídy ZŠ je pro příbramské jedinečná a nedocenitelná. Počty dětí, která do víceletých gymnázií na Příbramsku nastupují, jsou ve vztahu k počtu dětí zůstávajících na II. stupni ZŠ nepodstatné. Vytíženost obou škol je optimální, a to dle dostupných informací při ekonomické stabilitě (ostatně finance nejsou dle vyjádření p. radního Váchy v rozhovoru pro server Pribram.cz z 26.1. t.r. důvodem pro optimalizaci). Rovněž pedagogické sbory jsou personálně více méně stálé. Neméně podstatné je začlenění a fungování škol ve výměnných programech garantovaných a dotovaných EU s nepřenosným organizačním know-how.

V reálném životě nefunguje prostá kalkulace čísel stran kapacity té či oné školy umožňující přesuny lidí při sloučení – nikde jsem nezaregistroval zmínku o profesorském sboru té či oné školy. Očividně mylná je představa p. radního Váchy, že atmosféru malého kolektivu lze bezproblémově přenést do kolektivu tisícihlavého. A nezapomínejme na aktuálně veřejností zcela negativní přijetí myšlenky sloučit obě školy (a tedy v konečném důsledku jednu z nich zrušit).

Úsměvné je zdůvodnění, že sloučením obou gymnázií se pozvedne kvalita výuky na II. stupních základních škol na Příbramsku. To snad pan radní nemůže myslet vážně. Dle mého soudu, chceme-li zlepšit úroveň znalostí žáků 5. - 9. tříd ZŠ, je nezbytné zásadně zapracovat na programech a kvalitě výuky na těchto školách. Spolu s inkluzí hendikepovaných dětí je nezbytné zajistit individuální stimulaci nadaných žáků proti průměrným či podprůměrným tak, aby bylo pro ně i pro jejich rodiče zajímavější zůstat na ZŠ místo odejití na víceleté gymnázium. Poznámka autora – jakou asi hrají roli na aktuálním stavu školství socioekonomické aspekty (dle tabulky zveřejněné p. radním Váchou jsou kromě Příbramska v červených barvách také např. okresy podél severozápadní hranice ČR)?

Co je na slučování nemocnic a gymnázií společné, je direktivní a zjevně nekonstruktivní přístup krajské politické garnitury, který nemůže skončit úspěchem (nejsme v roce 2003). Dokladem budiž rozbíhající se aktivity veřejnosti a dění na sociálních sítích.

Ve světle výše uvedeného sloučení gymnázií nepovede ke zlepšení úrovně školní výuky, ba naopak. Počet gymnaziálních studijních míst není důvodem zhoršené úrovně znalostí v ostatních skupinách žactva / studentstva. Tím je obecný problém přístupu dítěte k vlastnímu vzdělání, ke snaze učit sebe a své okolí i chybějící vzájemná podpora mezi učitelem a rodičem. Tam kde tyto tři aspekty souzní, vzdělávání funguje bez ohledu na typ školy – na menších se pochopitelně toto snadněji zajistí, proto jsou i úspěšnější.

Přes veškerou aktuální objektivní neodůvodnitelnost sloučení příbramských gymnázií si dokážu z manažerského hlediska tuto výzvu představit. Nicméně, není to proces na jedno volební období (takže je potřeba získat široký konsensus a podporu na úrovni všech politických sil města i kraje), současně je nezbytné volit jinou cestu, než kterou se dal Odbor školství Středočeského kraje. Jakákoliv snaha p. radního Váchy o zdůvodnění a vysvětlení záměru t.č. nemůže být úspěšná, protože nebude přijata. Na to je příliš pozdě.

Případné sloučení musí být přirozeným procesem vyplývajícím z úzké spolupráce obou škol s respektem k partnerovi a jeho názorům, a to jak na úrovni jednotlivých odborných sekcí, tak i celých pedagogických sborů v čele s řediteli obou škol a samozřejmě též za podpory zřizovatele. Zásadním pro úspěch daného projektu je pak získání současných žáků obou škol i budoucích studentů a jejich angažovanost v procesu. Bude-li jasná koncepce přerodu gymnaziální výuky v Příbrami (vycházející ze znalosti místní situace, zohledňující všechny aspekty problému zvl. pak pozitiva obou škol) mající podporu zúčastněných stran, mělo by být získání podpory veřejnosti snadné.

Na tom je potřeba pracovat léta. Nastartovat tento proces se p. radnímu Váchovi t.č. rozhodně nepodařilo. Jinou cestu směřující k jím avizovanému cíli při zachování stávajícího spektra a kvality gymnaziální výuky, která je pro širokou oblast Příbrami klíčová, ve světle uvedených skutečností nevidím – i proto je sloučení obou škol dnes možné jen násilím a rozhodně dopadne hůře než příbramské zdravotnictví.

Ani zmíněná ideální a časově dlouhá cesta nepovede ke zlepšení úrovně základního školství na 2. stupni – tento problém je potřeba řešit současně i když základní školství spadá pod jiného zřizovatele. Nepochybně škola, které se to podaří (nebo již podařilo), bude úspěšná a žádaná.

V úvodu jsem zmínil srovnání se slučováním dvou pražských klubů, které jsem zachytil ze sociálních sítích. Doufám, že příznivci obou škol nemají tak tvrdá jádra skalních příznivců. Uvedený příměr ve světle nedávných události ve Washingtonu po prezidentských volbách a současný všeobecný stres ve veřejnosti z restrikcí při pandemii, jakož i přehlídka „arogance mocných“ při jejich flagrantním porušování vytvářejí nebezpečný koktejl, do kterého kraj přidal lokální, snadno explodující substanci. Případný společný pochod obou skupin příznivců na městský a krajský úřad plus historické zkušenosti s defenestrací úřednictva v české kotlině by pak nemusely být jen happeningem a mým závěrečným odlehčením jinak vážného tématu.

MUDr. Petr Bleha
Příbram – Žežice

 
 

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.


zdroj: MUDr. Petr Bleha
foto: MUDr. Petr Bleha

autor: MUDr. Petr Bleha









Další články

Pivovary Lobkowicz Group uzavírají kvůli koronaviru pivovar ve Vysokém Chlumci Pivovary Lobkowicz Group uzavírají kvůli koronaviru pivovar ve Vysokém Chlumci "Jsme nuceni reagovat na déle než rok trvající pandemii covid-19 a skutečnost, že … Zalítat si na Padáku. V březnu se běžci vydají po lojových koulích Zalítat si na Padáku. V březnu se běžci vydají po lojových koulích Organizátoři zimních běhů Brdského běžeckého poháru vytyčili další trať pro … Ve Středočeském kraji přibylo za uplynulý týden 14.600 nakažených Ve Středočeském kraji přibylo za uplynulý týden 14.600 nakažených Kvůli velkému počtu pacientů s covidem-19 povolá Středočeský kraj do nemocnic … Nemocnice zdvojnásobila kapacitu antigenního testování Nemocnice zdvojnásobila kapacitu antigenního testování Denně se tak bude moci nechat otestovat zhruba 200 zájemců. Anketa: Do tohoto stavu by se neměla tahat politika a předvolební boje Anketa: Do tohoto stavu by se neměla tahat politika a předvolební boje Zeptali jsme se několika obyvatel, jak nahlížejí na současná vládní nařízení. Sociální bydlení, komunitní centrum nebo dětské hřiště. Bývalé Moserovo sanatorium v Jincích ožívá Sociální bydlení, komunitní centrum nebo dětské hřiště. Bývalé Moserovo sanatorium v Jincích ožívá V bývalých lázních bude na jaře dokončeno sedm sociálních bytů. Od září se otevřou … Holobrada: Nemocniční péče je v režimu, který by se dal nazvat medicínou katastrof Holobrada: Nemocniční péče je v režimu, který by se dal nazvat medicínou katastrof Ředitel příbramské nemocnice Stanislav Holobrada upozorňuje, že může dojít ke snížení … V Tochovicích kdosi zastřelil tři lišky a pohodil je na kraj remízku V Tochovicích kdosi zastřelil tři lišky a pohodil je na kraj remízku Případem se zabývá policie. Příbramská nemocnice vyhlásila stav hromadného ohrožení osob Příbramská nemocnice vyhlásila stav hromadného ohrožení osob Středočeský kraj kvůli velkému počtu pacientů s covidem-19 povolá do nemocnic …
Vodohospodáři evidují zvýšené úniky vody a vyzývají ke kontrole objektů Vodohospodáři evidují zvýšené úniky vody a vyzývají ke kontrole objektů V souvislosti s mrazivým počasím a následným prudkým oteplením v minulých dnech …
Kodex redakce Reklama Pro média Kontakty
Provozovatel portálu pribram.cz Rosalota, s. r. o.
Žižkova 708
261 01 Příbram II

IČ: 02289288
Společnost je zapsána v obchodním rejstříku
městského soudu v Praze - oddíl C, vložka 217655.


Redakce zpravodajství portálu pribram.cz
Společnost Rosalota, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
2014 - 2021 © Rosalota, s.r.o.Všechna práva vyhrazena. webdesign | websystem | KAO.cz