Hejtmanka Pecková v areálu památníku Vojna vzdala hold všem, kteří bojovali za svobodu

Je důležité žít přítomností a těšit se na budoucnost, ale nejdůležitější je nezapomenout na minulost. Tato slova zazněla během výročí 17. listopadu 1939 a 17. listopadu roku 1989. Zástupci Středočeského kraje, ale i pamětníci z řad politických vězňů, se při této příležitosti dnes sešli v areálu památníku Vojna v Lešeticích u Příbrami. Zároveň připomněli 61 let od zániku tehdejšího komunistického pracovního tábora.

„Každoročně vysoké stovky dětí z našich středních škol ve Středočeském kraji, ale samozřejmě i v jiných krajích, jezdí přes Erasmus+ studovat do zahraničí. Na studia, na odborné praxe, na výměnné pobyty. Ročně na jejich pobyty školy u nás čerpají cca 1,5 milionu euro. Další miliony euro čerpají vysokoškoláci. Nikdo je nekádruje, žádný soudruh nemusí dát štempl,“ řekla dnes hejtmanka Petra Pecková.

Pamětnice přelomových událostí 20. století a bývalá členka tajné studentské organizace Šeřík Libuše Musilová řekla přítomným, aby si vážili, že mohou zde na tomto místě být. „Pamatuji si na první republiku, pamatuji si na prezidenta Masaryka, ale také na období totalitních režimů. Važme si, že již nejsou koncentrační tábory a lidé neumírají hlady,“ uvedla Musilová.

Památník Vojna byl původně zajatecký tábor pro německé válečné zajatce. Situovaný mezi bývalými uranovými šachtami sloužil v období 1949–1951 jako tábor nucených prací a následně do roku 1961 jako vězeňské zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu.

V lágru Vojna trávili nedobrovolně dlouhá léta mnozí českoslovenští váleční hrdinové, především ze západní fronty. Zvlášť dramatický byl osud plukovníka Pravomila Raichla, který přišel na Vojnu s doživotním trestem a v roce 1951 se odtud pokusil neúspěšně uprchnout. Útěk z komunistického žaláře se mu pak zdařil až na druhý pokus z Leopoldova.

Vězněn tu byl například i legendární československý válečný stíhač ze západní i východní fronty a úspěšný pilot Slovenského národního povstání, generál František Chábera.

Z dlouhé řady vězňů lze připomenout i některé literáty, např. Karla Pecku, katolického básníka Zdeňka Rotrekla či Jiřího Stránského, předsedu PEN klubu a autora scénářů k několika filmům s tematikou 50. let.