Fotogalerie: Na Orlické přehradě pokračuje výstavba bezpečnostního přelivu

18. března 2023 (18:09)

foto: Povodí Vltavy

Projekt v hodnotě necelých dvou miliard korun má posílit protipovodňovou ochranu na dolním toku Vltavy.

Na Orlické přehradě pokračuje výstavba doplňkového bezpečnostního přelivu, který sníží zatížení vodního díla při extrémních povodních. Práce potrvají do roku 2026 a vyžádají si 1,78 miliardy korun, jde o největší vodohospodářskou stavbu současnosti.

Stavbaři budují bezpečnostní přeliv mimo těleso hráze poblíž administrativní budovy. Bude mít tři pole hrazená segmentovými uzávěry, zakrytou část a železobetonový skluz dlouhý 367 metrů a široký 16 metrů. Cílem je zvýšit zabezpečení přehrady před účinky velkých vod a posílit protipovodňovou ochranu na dolním toku Vltavy pro více než 240.000 obyvatel a jejich majetek. Dalším přínosem bude nadlepšování průtoku v období sucha.

Díky doplňkovému přelivu Orlická přehrada bezpečně zvládne desetitisíciletou povodeň, která odpovídá průtoku 5300 metrů krychlových za vteřinu. Například při povodni v roce 2002 byl průtok 3900 metrů krychlových za sekundu čili více než tisíciletá povodeň. Kdyby pršelo ještě dalších 16 hodin, tak by tady desetitisíciletá povodeň byla.

Zakázku získala společnost Metrostav, která podle investora předložila nejvýhodnější nabídku. Podle generálního ředitele firmy Jaroslava Herana nová stavba vypomůže v situaci, kdy by dosavadní tři standardní přelivy na Orlíku mohly mít problém převést povodňovou vlnu.

Přípravy projektu začaly už po ničivých záplavách v roce 2002, kdy Orlík dokázal pozdržet kulminaci povodně na dolním toku Vltavy a Labe o 17 hodin. Přehrada byla tehdy vystavena podstatně většímu zatížení, než s jakým projektanti počítali. Odborníci zpracovali 14 variant technických řešení, na studiích se podíleli i zahraniční experti. Stavba je financována z národních zdrojů, především z dotace ministerstva zemědělství z programu zaměřeného na prevenci před povodněmi.

Orlická přehrada je největším vodním dílem v ČR. Její stavba začala v roce 1954 a hlavní část prací pokračovala až do roku 1961. V minulosti prošla mnoha zkouškami, těmi nejnáročnějšími byly právě povodně v letech 2002 a 2006.