FOTO/ Proč je podzim barevný?

Podzimní zbarvení a opad listí je pro stromy způsob, jak se připravit na zimu a ochránit samy sebe. Během léta obsahují listy velké množství chlorofylu – zeleného barviva nezbytného pro fotosyntézu. Jakmile se však dny začnou zkracovat a ubývá světla i tepla, tvorba chlorofylu se zastaví a to, co v listech zbylo, se začne rozpadat.

Tím se odhalí další barviva, která byla v listech přítomná, ale po celé vegetační období zůstávala „schovaná“ pod zelení. Současně strom z listů stahuje cenné látky, například cukry a dusík. Na rozhraní mezi řapíkem a větví se vytvoří odtrhávací vrstva, která se později přeruší – a list spadne. Tím strom omezí ztrátu vody a chrání se před mrazem.

Podzimní kouzlo tvoří čtyři hlavní skupiny barviv:

Karoteny
Žlutá až oranžová barviva, známá i z mrkve či kukuřice. Pomáhají rostlinám zachycovat světlo a chrání je před poškozením slunečním zářením. Díky nim září na podzim břízy, topoly nebo javory do zlatova.

Xantofyly
Příbuzná skupina karotenů se spíše žlutým odstínem. Dodávají jemnější „slámově“ žlutou barvu, kterou najdeme například v listech buků a javorů.

Antokyany
Na rozdíl od karotenů se často tvoří až na podzim – vznikají z cukrů, které se v listech hromadí při slunečných dnech a chladných nocích. Díky nim se objevují syté červené, purpurové a fialové odstíny, typické pro javory, dříny nebo borůvčí.

Taniny
Když se rozpadnou i poslední zbytky barviv, zůstávají třísloviny – taniny. Ty dávají listům hnědou barvu pozdního podzimu a vytvářejí známý koberec spadaného listí v lese. Společně vytvářejí ohromující paletu odstínů od zlaté přes karmínovou až po temně hnědou – a ohlašují, že strom se ukládá k zimnímu odpočinku.

Proč není každý podzim stejný?
Někdy jsou brdské lesy plné zlatých a červených korunek, jindy barvy rychle vyblednou a listí hnědne. Za vším stojí počasí.

Aby se barvy rozvinuly naplno, potřebují stromy dostatek slunečního světla ve dne a chladné, ale nikoli mrazivé noci. Slunce podporuje tvorbu cukrů, z nichž vznikají antokyany, a chlad zpomaluje jejich odtok z listů – barvy tak získávají na sytosti.

Naopak dlouhé období dešťů, mlh nebo předčasné mrazy způsobí, že listy rychle odumřou. A tehdy místo pestrobarevné palety zůstane v krajině jen jednotná hněď.

Podzimní barvy jsou tak výsledkem jemné hry mezi světlem, teplem a chladem – a také krásnou připomínkou, že i konec jednoho ročního cyklu může být oslnivě pestrý.