Firma chce u Příbrami těžit uranovou haldu, místní jsou proti

Místní lidé se bouří proti záměru společnosti Ekototalbau CZ, která chce u Příbrami těžit kamenivo z největší haldy v bývalém uranovém revíru. Kritici se obávají zvýšené prašnosti, nadměrné dopravy a znečištění spodních i povrchových vod. Negativně se k záměru vyjádřili také středočeští radní. Firma tvrdí, že plánovaná těžba se v okolí odvalu zásadně neprojeví. Naopak se podle ní sníží radonová zátěž.

"Chápu lidi, že mají obavu, ale studie ukazují, že tento záměr neovlivní žádným výrazným způsobem životní prostředí v okolí," řekl dnes ČTK jednatel Ekototalbau CZ Oldřich Zábrodský. Podotkl, že by na vše dohlížel Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Plány firmy počítají s využitím hlušiny v areálu šachty číslo 15 mezi Příbramí a Milínem, kde je ukryto asi 12,8 milionu tun kameniva a zhruba 640 tun uranu. Povolení se vydává na 20 let a za tu doby by se halda vysoká přes 60 metrů měla snížit na polovinu. "Tím by se zásadně změnilo proudění vzduchu v okolí odvalu. V současnosti v době inverze se tam kumuluje radon," uvedl Zábrodský. Místní jsou ale k předkládaným studiím skeptičtí. "Nejde o to, že bude hned všechno zamořené. Ale postupem času. Jeden rok to budou měřit, ale co bude za dvacet let? Co udělá ta halda? Nikdo nám dodnes neřekl, jaké je její složení. Neudělaly se sondy, aby se zjistilo, kde je jaká radiace," podotkl starosta Milína Pavel Nekl.

Záměr, o němž bude rozhodovat báňský úřad, se nezamlouvá ani lidem z Lešetic či příbramské místní části Brod a podepisují protestní petice. Předseda osadního výboru Brod Petr Štěpánek se obává hlavně kontaminace vody a nárůstu dopravy. Každé čtyři minuty by podle něj měly po silnici číslo 66 projíždět nákladní automobily. "Zvýší se samozřejmě prašnost, zvýší se i rizikovost této silnice," upozornil.

Zábrodský namítl, že podle akustického posouzení má vzrůst hladina hluku jen o desetiny decibelu a prašnost se nezmění díky zkrápění. "A když se na to podíváme z jiné stránky - jestliže stavebnictví v oblasti Příbram potřebuje za rok 150.000 tun kameniva a my ho odebereme z odvalu, který je tady již vytěžený, tak omezujeme otvírání jiných kamenolomů a devastování přírody z jiných zdrojů," podotkl Zábrodský.

Nekl upozornil na to, že tyto šachty byly podle pamětníků jedny z prvních. "Dole leží to nejhorší. Bude to trvat 20 let, ale co bude po 20 letech, to nikdo neví," obává se. Poukázal i na to, že Milín a Lešetice si schválily územní plány s lokalitami pro výstavbu rodinných domů. "Ti lidé tam postavili domy, vytvářely se jim tam nějaké podmínky, a teď mají oprávněné obavy," dodal starosta.

Podle ředitele Hornického muzea Příbram Josefa Velfa se názory v této oblasti různí. Někteří urbanisté by haldy nechali tak, jak jsou, aby v krajině zůstala stopa po důlní činnosti. Je to ale otázka pro ekology, hydrogeology a další odborníky, kteří musejí posoudit riziko pro životní prostředí. Možnostmi je území nechat zcela být, nebo ho rekultivovat a zařadit do krajiny. Třetí variantou je pak vše odebrat a odvézt. Záleží ale na kvalitě hlušiny, jestli se dá použít.

Zábrodský připomněl, že firma Ecoinvest Příbram, kde je spolumajitelem, už odtěžila odval šachty číslo 16 a státní podnik Diamo bude provádět sanaci tohoto území. Pro firmu Porr Zábrodský připravil oprávnění k těžbě a zpracování odvalu šachty číslo 19. Ecoinvest také zpracoval dokumentaci pro řízení EIA na těžbu odvalu šachty číslo 11 a vyřídil pro společnost Skanska, která staví další úsek rychlostní silnice R4, oprávnění k těžbě a zpracování části odvalu šachty číslo 11 v majetku Ředitelství silnic a dálnic. Vyhovující materiál se tak může použít pro výstavbu silnice.