Dvě třetiny lidí si myslí, že zavedení eura v ČR pro ně nebude přínosné

"To, že je pro ně euro přínosné, říkají především studenti. Říká to 45 procent z nich. A dále to často uvádějí podnikatelé, tam to říkají dva z pěti podnikatelů," uvedl jeden z autorů průzkumu Ivan Cuker. Výsledky podle něj mohou odrážet obavy ze zdražování.

Tři z pěti dotázaných lidí by zároveň o přijetí eura chtěli podle výzkumu rozhodovat v referendu. "Je to skoro 70 procent z těch, podle kterých není euro prospěšné," vyplývá podle Radiožurnálu z průzkumu. Minulý týden ho zpracovala společnost Median a odpovědělo v něm přes 1000 lidí.

Debata o zavedení eura zesílila po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. Vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k zavedení eura. Česko se k přijetí společné měny zavázalo ve smlouvě o vstupu do EU v roce 2004. Z deseti států, které tehdy do EU vstoupily, euro dosud nepřijaly Česko, Polsko a Maďarsko.

Ve vládní koalici nepanuje na přijetí eura shoda - zastánci společné měny jsou hlavně Starostové, Piráti a TOP 09, kteří ve vládě narážejí na odpor občanských demokratů. Proti euru jsou i zástupci opozičních hnutí ANO a SPD. Zástupci ANO chtějí připravit pravidla pro referendum, v němž by občané rozhodli o zavedení eura v Česku.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení. Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři tzv. maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP, poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.