Dva týdny bez elektřiny a tekoucí vody. Pro někoho holý boj o přežití, pro skauty vysněná část roku

V sobotu odpoledne začal chlapcům z příbramského 1. oddílu junáka Brdská Smečka letní tábor. Vypravili jsme se za nimi na louku ke Smolotelům, kde se skauti na dva týdny zřeknou všech civilizačních vymožeností.

Louka, na kterou nás zavedly avizované GPS souřadnice, však byla prázdná. Žádné stany, žádná kuchyň, žádná „kadibudka“. Ani stopa po civilizaci. Jen v rohu jakýsi dřevěný přístřešek. A o něj opřeny několikatery hrábě, tři krumpáče a lopaty.

Po příjezdu prvních táborníků jsme zjistili, že to nářadí tam nečeká na žádnou partu profesionálních stavařů - nářadí "vyfasovali" skautští vedoucí, samotní skauti a letos podruhé za celou dlouhou historii tábora i jejich rodiče. A tak maminky, jediné přítomné zástupkyně něžného pohlaví, popadly hrábě, tatínkové kladiva a společnými silami tak během odpoledne postavili dětem parádní tábořiště.

Práce tu bylo jak na kostele - shrabat posekanou trávu, postavit „jídelní“ přístřešky a lavice, vykopat latrínu a „močjámu“, smontovat stany. Asi největší legrace byla při kopání latríny. Při pohledu na kluky při práci s krumpáčem se nám občas tajil dech, ale zvládli to na jedničku a nikdo z přihlížejících (a že jich bylo více, než těch pracujících), nepřišel k úhoně. Dokonce i samotní kopáčové vyvázli bez zranění. A jaké jiné téma zvolit při kopání latríny, než zážitky z minulých táborů souvisejících právě s touto „budkou“.

Největší nápor přišel s příjezdem nákladního vozu, který přivezl na korbě hromadu dřevěných dvířek, bočnic, hranolů, desek, stanových tyčí a plachet. Pak teprve začal ten správný šrumec. Božský klid lesa na chvíli přehlušilo bouchání kladívek a zvuk akuvrtaček. Vypadalo to tu jako v mraveništi. Zapojili se všichni, kteří měli ruce a nohy. Bez ohledu na to, jak velké ruce a nohy kdo má. Po dvou a půl hodinách stavebního šrumotu tu stál stanový tábor, jako vystřižený ze skautského časopisu.

A když dal vedoucí pokyn k ubytování, už všichni přesně věděli, kde a s kým budou bydlet. Žádné rvačky ani pošťuchování. Někteří se dokonce záhy po nastěhování pustili do výroby nočního stolku. Prý aby bylo kam položit baterku a krabičku poslední záchrany.

Když jsme kolem šesté odpoledne odjížděli, kluci si ze svých batohů právě lovili svou večeři, kterou jim na první den ještě přichystaly maminky. Další dva týdny už si budou vařit sami. Bez elektřiny a tekoucí vody. Pro někoho holý boj o přežití, pro skauty vysněná část roku.

Oddíl junáka Brdská Smečka Příbram je výhradně chlapecký oddíl. Skládá se ze dvou částí. Starší kluci (Skauti) jsou zhruba od 11 do 15 let a Vlčata „Černé pumy“ od 6 do 11 let. Oddíl vznikl 6. listopadu 1980. Za dobu svého trvání a fungování prošly oddílem desítky kluků. Akuálně působí v klubovnách u vlakového nádraží ČD, které sdílí s 8. dívčím oddílem Gingo a 19. oddílem Příbram. Každý školní rok uzavírají čtrnátidenním oddílovým táborem. Pravidelně střídají tábory stálé, vodní putovní a pěší putovní.