Dva roky od založení CHKO Brdy - 2. ČÁST

Péče o bezlesí

Na 2/3 území CHKO Brdy byl do konce roku 2015 vojenský újezd a bezlesí zde bylo ovlivňováno vojáky. Na dopadových plochách vznikla velká unikátní vřesoviště, která nemají v rámci České republiky obdobu, nebo v kotlině Padrťských rybníků vznikly podhorské louky a pastviny. Lokality jsou významné i z pohledu Evropy a jsou zařazeny do soustavy evropsky významných lokalit NATURA 2000. Po útlumu a ukončení činnosti vojáků docházelo postupně k zarůstání většiny ploch bezlesí.
Pro Brdy jsou dále typické podmáčené louky, často s cennými druhy rostlin. V prvním roce a často i v druhém roce tak řada opatření měla obnovní charakter. Nejde jen o pastvu a sečení, ale i o výřezy náletových dřevin (olše, bříza apod.). Dlouhodobá neúdržba lučních porostů vede ke změně podmínek. Druhové složení se mění a mizí cenné a charakteristické druhy rostlin i druhy živočichů na nich vázané. V Třemšínských Brdech se navázalo v mnoha případech na již probíhající pravidelnou péči z období před vyhlášením CHKO Brdy.

V roce 2017 byly peníze na péči o bezlesí směřovány na téměř 113 ha. S pastvou a sečením se začalo na některých lokalitách již v roce 2016 a loni se pokračovalo. K lokalitám z prvního roku byly, vzhledem k rostoucímu poznávání území CHKO, přidány nové plochy (např. luční porosty s prstnatcem májovým u Vranovic). S pomocí PPK mohla být zajištěna péče o 67 ha pastvin a téměř 30 ha luk. Z jednorázových opatření pak byl zajištěn výřez náletových dřevin na 13 ha a obnovní opatření na 2,6 ha. Na těchto lokalitách by v budoucnu měla být zavedena pastva nebo sečení.

A co je loukách vlastně chráněno?

Pro Brdy jsou charakteristické podmáčené, většinou málo úživné louky nebo nízkostébelné trávníky. Z dnes již vzácných druhů, které na nich rostou, můžeme jmenovat žlutě kvetoucí úpolín nejvyšší (Obr. 5). Abychom viděli orchideje, nemusíme jezdit do deštných pralesů. Na našich loukách totiž rostou české orchideje, prstnatec májový (Obr. 6), bradáček vejčitý, vemeník zelenavý a v. dvoulistý. Z dalších druhů potom tolije bahenní (Obr. 7) s jemnými bílými květy a medovou vůní nebo masožravka rosnatka okrouhlolistá, a nenápadné druhy unikající lidským očím, a to bařička bahenní (Obr. 8), ostřice Davallova, ostřice blešní.

V nízkostébelných trávnících potom prha arnika, stará léčivá rostlina sběrem léčivé drogy zlikvidovaná, a kociánek dvoudomý. Když přijdete na správné louky na přelomu května a června, najdete tu fialová kola kosatců sibiřských, a když si s procházkou pospíšíte koncem dubna či začátkem května, potkáte růžové květy všivce lesního. Péče probíhá i o cenné biotopy jako jsou smilkové louky, tužebníková lada (Obr. 9) nebo bezkolencové louky. Na zachovalé luční enklávy jsou vázány i vzácné druhy živočichů. Jmenujeme alespoň dva druhy motýlů, modráska bahenního (Obr. 10) a m. očkovaného. Na rozsáhlejších plochách bezlesí s přítomností keřů a stromů pak najdeme řadu ptáků, např. pěnici vlašskou, nebo oba druhy bramborníčků.

Obr. 5 až 10 Zvláště chráněné druhy a biotopy, které potřebují pravidelné obhospodařování (úpolín nejvyšší, prstnatec májový, tolije bahenní, bařička bahenní, květnaté tužebníkové lado, modrásek bahenní)