„Dva měsíce jsem na trh s medem vůbec nechodil. Nebylo co prodávat,“ říká místní včelař Antonín Volek

Na farmářských trzích na Dvořákově nábřeží jsme včera zastihli manžele Volkovi. Jejich stánek působil skromným dojmem, ale pod víčky vystavených sklenic se ukrývalo spoustu tekutého zlata. S medem jezdí Volkovi na farmářské trhy od samého počátku. Na trzích mají své stálé místo i zákazníky.

Antonín Volek (78 let) se učil od svého otce. „Od sedmi let jsem u toho čas od času stál. Ve škole jsme měli zájmový kroužek, kam jsem chodil. Pracoval jsem v pojišťovně a 15. července 1959 jsem nastupoval zde v Příbrami. Pak jsem na včely neměl dlouho čas. Až ke mně jednou přišel včelař, který měl 70 včelstev a zlomenou ruku. Řekl jsem mu: „Přijeď pro mě, já ti pomohu." A chodím k němu dodnes, je to už 45 let,“ vzpomíná.

Své včely si „udělal“ před 20 lety a nyní má v téměř devítimetrové maringotce 34 včelstev. V každém úlu může být až 80 tisíc včel. Extra silné včelstvo jich má dokonce i 100 tisíc. To už je pořádný bzukot, co říkáte? „A tomu všemu vládne jedna ženská,“ dodává Antonín.

Dříve s ním chodila ke včelám i jeho manželka Vlasta, ale pak se ukázalo, že je na včelí bodnutí alergická. „Štípla mě včela a už mě vezla záchranka,“ vzpomíná Vlasta. Od té doby mu pomáhá jen z bezpečné vzdálenosti. Pan Antonín nám ukazuje své poštípané ruce se slovy: „Letos jsem jich zchytal zhruba 300.“

Zeptali jsme se pana Antonína na to, jak se mu v Příbrami včelaří.

V některých obcích na Příbramsku se vyskytl včelí mor. Jsou ohroženy i Vaše včely?
Kvůli moru včelího plodu bylo v Rybníkách u Dobříše nedávno spáleno několik včelstev. Teď je stanoveno ochranné pásmo, které zasahuje do vzdálenosti 5 km od ohniska. Do tohoto pásma spadají například Daleké Dušníky, Rosovice a Dobříš. Zde se med může stáčet, ale nesmí se prodávat. Tam, kde by se včely mohly setkávat, se provádí monitoring. Včelař musí udělat dvakrát do roka zkoušku na bakterii, která mor způsobuje. Stačí, aby do katastru zasahoval jen malý kousek a celý katastr musí monitoring provést. Nás se to zatím naštěstí netýká. Pro člověka není včelí mor škodlivý, ale pro včely ano, protože způsobuje hnilobný rozklad plodu a včely se tak nemnoží.

Máte včely na Červené. Tudy by měl vést obchvat. Ohrozí to Vaše včelstva?
Obchvat včelám nevadí, ty silnici přelétnou. Pokud mají dostatek pastvy v nejbližším okolí, tak ani nelétají daleko. Problém by mohl nastat pro včelaře, kteří se například nebudou mít jak ke svým včelám dostat.

Mají včely dostatek pastvy, když je takové sucho?
Letos včely sbíraly sladinu jen do poloviny června. Pak už nebylo nic. Od té doby skoro vůbec nepršelo a bylo velké sucho. Myslím, že je to ještě hroší než minulý rok. Když už se sladina objevila, tak přišel prudký déšť a ten to všechno spláchl dolů. Dva měsíce jsem na trh vůbec nechodil, protože už nebylo co prodávat.

Antonín Volek nám ochotně vysvětlil, co všechno předchází tomu, než si namažeme med na chleba. Jak to chodí v úle i mimo něj. Co mají na starosti včely a co všechno je pak ještě na včelaři. Povídali jsme si o léčebných účincích propolisu, o tom, jak včelky vyrábí vosk, či jak se získává včelí jed.

Na trzích vládla milá atmosféra. Kolemjdoucí lidé se zastavovali a prohodili s Volákovými vždy pár milých slov. „Teď je tu poloprázdno, protože jsou dovolené, ale v září tu bude plno,“ říká Vlasta. I tak nám během našeho povídání skočilo do řeči nemálo zákazníků, kteří přišli, aby svou tašku zatěžkali sklenicí krásně se táhnoucího medu. Až jsme měli obavy, že za chvíli nebude co prodávat.

Na samém počátku farmářských trhů v Příbrami stál sen "mít v našem městě malý, rušný trh s ovocem, zeleninou a dalšími domácími dobrotami. Nakoupit přímo od farmářů, poznat je. Spojit nákup s příjemnou procházkou kolem rybníka a potkat tam přátele." Dnes již můžeme říci, že tento sen se splnil.