Duch krutého rytíře Hunce obývá okolí zříceniny dodnes

Jak by to asi vypadlo, když by se nerozhodl postavit Karel IV. hrad Karlštejn a hrad Vrškamýk by kvůli tomu nezůstal opuštěný a zanechaný svému osudu? Jisté je, že lidé jak z Příbramska, tak z celé České republiky, by si prohlídky zachovaných vnitřních prostorů a komnat nenechali ujít. Ale i tak je místo zříceniny královského hradu, který měl dokonce i dvě věže, hojně navštěvováno. I když z něj dodnes zbylo jen několik kamenných zdí a zbytky vstupní věže.

Pozůstatky hradu Vrškamýk se nachází na malém návrší nad obcí Kamýk nad Vltavou. Nejlépe dostupný je právě z této obce, kde lze zaparkovat zdarma na parkovišti pod křižovatkou, které se nachází směrem k řece u duhového hřiště a poté se vydat do mírného kopce po zeleně značené turistické cestě ve směru na Zduchovice. Cesta vás zavede do volně přístupného odpočinkového areálu, který vznikl v roce 2010 za podpory fondů Evropské unie v rámci projektu s názvem „Výlet do středověku“, kdy jeho okolí bylo zrekultivováno. V něm najdete malebné dětské hřiště, rozhlednu, turistickou cestu okolo celé zříceniny, aby jste se co nejlépe orientovali a informační tabule s fotografiemi jak to vypadá a vypadalo před pár lety s porovnáním obrázků, dokonce před stovkami let.

Vrškamýk alias Hunec je oficiálně opuštěný více jak 449 let

Hrad samotný je zmiňován v roce 1236 za vlády Václava I. Svého času měl hrad velký význam a v jeho blízkosti vedla odbočka proslulé Zlaté stezky vedoucí z Prahy do Salcburku. Proto na hradě sídlil nejen královský úředník, ale i královský lovčí, neboť v okolní lesnaté krajině byly ideální podmínky pro oblíbené lovecké výpravy. Vrškamýk rád navštěvoval i syn Václava I, Přemysl Otakar II., který zde dokonce vydal tři úřední listiny. K úpadku hradu začalo docházet až za vlády Karla IV., jenž nechal vybudovat blíže ku Praze honosný hrad Karlštejn. V roce 1569 je poprvé Vrškamýk zmiňován jako pustý. Často ho ještě poté využívaly jako své útočiště různé loupeživé bandy, z nichž nejvíce vynikal svou krutostí rytíř Hunec, jenž velmi špatně nakládal se svými poddanými. Podle pověsti, byl jednoho dne při své projížďce lesem zabit a jeho duch se dodnes toulá krajem. Odtud pochází i další používaný název hradu Hunec.

Zatápění v krbu? Kdepak, teplovzdušné topení.

Dispozice hradu na úzké ostrožně byla dvojdílná. Do přední části, která obsahovala zřejmě pouze dlouhou rozměrnou budovu při jedné boční straně, se vcházelo čtverhrannou věžovitou branou. Od zadního hradu ji odděloval široký příkop. Do této části hradu se vstupovalo průjezdem se sediliemi, zaklenutým křížovou klenbou, situovaným v přízemí čtverhranné věže. Dlouhé úzké nádvoří lemovala ze tří stran (ve čtvrté stála zmíněná branská věž) obytná, minimálně patrová křídla. Šíře dlouhých bočních křídel odpovídala šíři nádvoří. Tak že, celek působí až dojmem trojlodního půdorysu. Z palácových křídel se dochovaly nádvorní stěny a části příček. Všechny prostory byly plochostropé, s výjimkou křížově zaklenuté místnosti v patře krátkého křídla, které nádvoří uzavíralo. Snad mohlo jít o hradní kapli. Spojení místností v prvém patře umožňovaly pavlače obíhající nádvoří. V této úrovni jsou v lépe dochovaném jižním křídle patrny i otisky dvou roubených komor. Interiéry hradu byly vyhřívány pomocí teplovzdušného topení. Kotelny se nacházely v přízemí, odkud se vzduch o rozpálené křemenné valouny a díky komínovému efektu, pak cirkuloval po budově. Dosud nedoceněný hrad patří mezi velmi významné stavby
posledních Přemyslovců. Prezentuje typ hradu s obvodovou zástavbou, jehož svérázná pravidelná podoba zde byla vynucena aplikací na extrémně dlouhé a úzké staveniště. Za svou podobu tedy vděčí stejným okolnostem jako například o něco mladší Bezděz.
V Posledních letech neslouží místo zříceniny jen turistickým účelům, ale také se na něm konají svatby, nebo pořádá místní akce s názvem Vrškamýcká pivosláva.