Dobrovolníci v příbramské nemocnici věnovali pacientům za loňský rok 636 hodin času

Tento rok bych zhodnotila velmi pozitivně. Bylo to pro mě jedno velké neznámo a zároveň velká výzva. Musím ale říct, že mám obrovskou radost z toho, jak se dobrovolnictví v Oblastní nemocnici Příbram rozvíjí. Podařilo se nám získat spoustu skvělých nových dobrovolníků a navázat kontakty, které přinášejí našim pacientům radost a pohodu. A to je přesně to, o co usilujeme – a troufám si říct, že se nám to daří.

Za to patří obrovské poděkování všem dobrovolníkům i lidem, kteří se na dobrovolnictví jakýmkoliv způsobem podílejí. Letos jsme dokonce překročili krásnou hranici 600 „odpracovaných“ hodin, což se už hezkých pár let – i kvůli covidu – nestalo. Konkrétně jsme našim pacientům věnovali 636 hodin, což opravdu není málo.

Co považujete za největší posun nebo změnu v rámci dobrovolnictví v příbramské nemocnici?
Jako největší posun a zároveň velké pozitivum vnímám to, že jsme se díky Dobrovolnickému centru jako nemocnice dostali na různé městské akce. Považuji to za důležitou součást našeho dobrovolnického působení, protože v rámci akcí, které pořádá Kulturní centrum města Příbram, máme možnost více se propojit s veřejností.

Většinou máme na stánku připravené edukační hry pro děti, které je velmi baví, a pozitivní ohlasy často dostáváme i od dospělých.

O jaké aktivity mají pacienti největší zájem?
Pacienti mají zájem o všechno (s úsměvem). Jsou opravdu rádi, když se jim někdo věnuje a zkrátí jim dlouhou chvíli. Pokud mám být konkrétní, tak největší zájem je asi o zvířátka – když tedy pomineme klasické popovídání si u lůžka.

Kdo je takovým typickým dobrovolníkem? Jedná se spíše o seniory, nebo o mladé lidi?
Typický dobrovolník je pro mě člověk se srdcem na správném místě. Někdo, kdo chce být užitečný, rozdává radost, je milý, přátelský a má smysl pro humor. A přesně to sedí na každého jednoho našeho dobrovolníka.

Máme dobrovolníky napříč věkovými kategoriemi a jsme za ně nesmírně vděční. Každý z nich je jedinečný a do naší komunity přináší svou osobnost.

Máte přehled, kolik aktivit a hodin bylo věnováno pacientům v příbramské nemocnici?
Ano, vše se pečlivě zaznamenává. Jak už jsem zmiňovala, letos máme odpracováno rekordních 636 hodin. Ty zahrnují návštěvy pacientů u lůžka, skupinové aktivity, jako jsou výtvarné dílny, zvířecí terapie a mnoho dalšího.

Co vás v práci nejvíce motivuje?
Jednoznačně lidé – pacienti i samotní dobrovolníci. Ten zájem a radost kolem dobrovolnictví se jen těžko popisují slovy, to se musí zažít. Vím, že to možná zní jako klišé, ale opravdu to tak je.

Osudy některých pacientů nejsou jednoduché a možnost zpříjemnit jim den maličkostí, jako je hodinka společného času nebo třeba návštěva Mikuláše s čertem a andělem, je k nezaplacení.

A u dobrovolníků? Když vidíte zapálené lidi, kteří mají své starosti jako každý jiný, a přesto si dokážou najít čas a darovat ho s radostí někomu dalšímu – to je prostě nejvíc. Naše dobrovolnická parta je pro mě obrovskou motivací a hnacím motorem nepolevovat.

Jaké máte s dobrovolníky plány pro letošní rok?
Plány se teprve postupně rodí. Opět máme v plánu účast na městských akcích, besedy na školách, školení první pomoci pro dobrovolníky, další rozšiřování týmu a v neposlední řadě i trávení více času společně. Možná se to nezdá, ale i to je velmi důležité. Vnímám nás jako krásnou skupinu lidí, kde si všichni rozumíme – a to je potřeba podporovat.

Co byste vzkázala těm, kteří o dobrovolnictví uvažují?
Ať se hlavně nebojí. Ať jdou vstříc neznámu, protože nebudou jen dávat, ale sami toho hodně získají. Kdyby je zajímalo víc, jsem k dispozici na e-mailu dobrovolnicke.centrum@onp.cz.