Diecéze daly loni na památky 1,4 mld. Kč, další peníze dávají řády

Výdaje na opravy kostelů a dalších církevních objektů představují největší položku v rozpočtu všech osmi diecézí katolické církve. Na památky jde asi třetina výdajů církve na její hlavní činnost, uvedli dnes zástupci katolické církve na tiskové konferenci. Loni tak na péči o kulturní dědictví vynaložily diecéze více než 1,4 miliardy korun. Je to přibližně stejná suma, kterou loni katolická církev získala jako roční splátku finanční náhrady. Ve výdajích nejsou započítány peníze, které do obnovy památek vkládají řády a kongregace.

Církev je druhý největší vlastník historického majetku a kulturních památek v ČR. Diecéze římskokatolické církve se starají celkem o více než 5300 kostelů, kaplí a klášterních budov. Kromě toho ještě vlastní téměř 1900 far a přes 2600 dalších objektů, mezi něž patří například hájenky nebo jiné lesní stavby. Loni se pracovalo na 1230 opravách památek. "Jsou oblasti, kde na jednoho faráře připadá i deset kostelů vyžadujících opravu," uvedl generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. Podle projektu Zničené kostely je v ČR v současné době 380 polozbořených či poškozených kostelů a klášterů a stovky zničených kaplí.

K největším loňským investicím do památek patří obnova poutního areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, kde vynaložilo Arcibiskupství pražské téměř 20 milionů korun. Dokončena byla stavba nových varhan na Svaté Hoře u Příbrami, které spolu s dalšími pracemi přišly také na 20 milionů korun. Investují ale také řády a kongregace - na první etapu opravy kapucínského kláštera v Olomouci řád menších bratří Kapucínů vynaložil přes 20 milionů korun, Suverénní řád Maltézských rytířů s přispěním grantu od Prahy vynaložil 60 milionů korun na opravu Konventního paláce v Praze na Malé Straně.

Církev uvádí, že i kdyby všechny peníze ze splátky finanční náhrady byly rozpočteny jen na tyto opravy, bylo by to méně než milion korun na jeden kostel. To u památkově chráněných objektů nestačí často ani na sanační práce. Finanční náhradu ale církev chce primárně používat na investice na zajištění svého provozu v budoucnu. Na opravy se církvi daří čerpat peníze z dotací z nejrůznějších zdrojů - stejně jako každý jiný vlastník může žádat třeba u ministerstva kultury.

Opravu často organizují samy farnosti a biskupství jen přispívá. Spousta kaplí je opravována i svépomocí, na větší opravy se často pořádají sbírky. Ve sbírkách se v roce 2018 vybralo 457 milionů korun. Dary fyzických osob loni činily 366 milionů korun a dotace 657 milionů korun.

Církve v ČR dostávají od státu ročně příspěvek na platy duchovních a finanční náhradu za majetek, který se nevydává v restitucích. Loni pro všechny církevní společnosti, které se státem podepsaly dohodu, činila 2,08 miliardy, katolická církev z toho získala asi 1,3 miliardy. Příspěvek na činnost církve loni činil pro všechny příjemce dohromady 1,23 miliardy korun, pro katolickou církev 759 milionů. Ten se každý rok snižuje o pět procent a skončí v roce 2030.