Dětské zdraví: Kila nahoru, chmury, ale také méně jiných nemocí

Učí se doma, kamarády vidí jen občas, sportovní kroužky vyřadily ze svého týdenního harmonogramu. Tak vypadá „nový“ život většiny dětí a teenagerů. Jeho zdravotní dopad mohou zblízka pozorovat a alespoň zčásti posoudit dětští lékaři ve svých ordinacích. Zajímali jsme se, zda a jaký dopad pandemie na zdraví svých pacientů vnímají odborníci z Příbramska.

Vzestup obtíží v dětské ordinaci v Novém Kníně sleduje lékařka Petra Pelikánová: „Při preventivních prohlídkách vidíme nárůst hmotnosti, průměrně to bývá o dva kilogramy za rok, a to i u jinak štíhlých a sportovních dětí.“ U dětí se sklonem k nadváze pozorují v Novém Kníně ještě vyšší rozdíly, a to až o čtyři kilogramy.

Současně dochází k nárůstu psychických potíží „Vznikají ‚nenálady‘ až sklony k depresím, úzkostné stavy a sebepoškozování. Zachytili jsme panické ataky u dvou dětí a také jeden pokus o sebevraždu,“ upozorňuje Petra Pelikánová.

Praktická lékařka pro děti a dorost z Krásné Hory Lubomíra Vodňanská se s tak velkými změnami nesetkává: „Nelze říci, že by byl u dětí nějaký nárůst zdravotních potíží oproti době předchozí. Spíše je vidět, že jim chybí sociální kontakt se spolužáky, a to hlavně mladším dětem.“

Obě lékařky se ovšem shodují na poklesu jiných, častých onemocnění. „Vzhledem k nošení roušek, zavřeným školám a kroužkům máme minimum dětí akutně nemocných chřipkou, angínou či dalšími infekčními nemocemi. Co se týče chřipky, pak zde samozřejmě chybí i diagnostika, neboť většina dětí s virovými příznaky jde primárně na testy na covid-19 a na chřipku vlastně netestujeme,“ vysvětluje Petra Pelikánová.

Lubomíra Vodňanská zvažuje další možné důvody, proč je nemocných méně: „O důvodech výskytu ‚jiných‘ onemocnění lze spekulovat. Může to být způsobeno tím, že děti nejsou tolik v kontaktu s vrstevníky nebo také obavou přijít s případnými příznaky k lékaři a snahou o léčbu doma.“