Dětská obezita roste. Příbram ukazuje, že zdravé školní stravování funguje

Podle nejnovějších studií má v Česku více než pětina dětí nadváhu nebo obezitu. U chlapců je to téměř každý třetí, u dívek každá šestá. Odborníci varují, že pokud se trend nezmění, může mít do několika let problémy s váhou až třetina dětské populace.

Politika vs. praxe
Přesto nová vyhláška o školním stravování, která má omezit polotovary a podpořit pestřejší jídelníček, vyvolala ostré reakce. Předseda vlády ČR Andrej Babiš (ANO) ji označil za ‚katastrofu‘ a naznačil, že by ji jeho kabinet mohl zrušit. Budoucnost pravidel je tedy nejistá.

V Příbrami ale vedoucí školní jídelny Lucie Novotná ukazuje, že zdravější vaření není žádná revoluce. „My už tři roky vaříme podle zásad zdravějšího stravování, takže nová vyhláška by pro nás znamenala jen menší úpravy,“ říká.

Každodenní boj i pestrost
Podle Novotné je největší výzvou ustát tlak potravinářského průmyslu, který má zájem na prodeji polotovarů. „Šíří se spousta polopravd, obchodní zástupci tlačí na vedoucí jídelen. Ale my jsme se rozhodli jít cestou poctivého vaření,“ vysvětluje.

Dodává, že do veřejné diskuse vstupují i komerční a zájmové skupiny, jejichž priority se často míjí se skutečným zájmem o zdraví dětí. „Proto je důležité opírat se o oficiální znění vyhlášky a odborné výklady. Cílem změn není omezování jídelníčků či tradic, ale podpora vyváženého stravování, jak je běžné v moderních evropských zemích.“

Další překážkou bývá nedostatek podpory ze strany některých pedagogů a zvyklosti v rodinách. „Děti nejsou na pestré stravování zvyklé, doma se často vaří málo nebo se kupují polotovary. Pak je pro ně luštěninový pokrm nezvyk,“ dodává.

Podobně jako v severských zemích by podle ní pomohlo, kdyby zdravé stravování bylo vnímáno jako součást vzdělávání, veřejného zdraví i sociální politiky. Pokud sami dospělí nemají zkušenost s pestrým a kvalitním stravováním, nemohou jej bohužel předat ani dětem.

Pestrý jídelníček jako norma
Přesto jídelna nabízí pestrý jídelníček, který kombinuje českou klasiku, ryby, luštěniny i modernější recepty. „V některých diskuzích mi připadá, že slovo luštěniny je sprosté slovo. Ale ony byly vždy součástí školního jídelníčku, jen se teď mírně navyšují,“ říká Novotná.

Proč je to důležité
Ať už vyhláška vydrží, nebo ne, zkušenost z Příbrami ukazuje, že zdravější vaření má smysl. Děti mají méně pohybu než dřív, snadno přibírají, a proto je kvalitní jídelníček ve škole jedním ze základů zdravého životního stylu.

Inspirace pro rok 2026
Začátek roku přináší nové plány i snahu dělat věci lépe. Zkušenost příbramské jídelny pod Svatou Horou ukazuje, že zdravější školní stravování není módní trend, ale dlouhodobě funkční cesta.
Pestrý jídelníček, poctivé vaření a méně polotovarů mohou být inspirací pro další školy i rodiče, kteří chtějí dětem nabídnout kvalitnější stravování.