Děti měly kočku místo kopacího míče

V Příbrami působí od roku 2011 Spolek pro kočku. Od té doby prošlo rukama náhradních „kočičích maminek“ zhruba 1500 koček. Většina z nich našla nový domov. Spolek však má omezené možnosti a stále je hodně lidí, co kočky vyhazují jako nepotřebné věci. Na zřízení kočičího útulku město nemá v současné chvíli vhodné prostory, ale finančně spolek podporuje.

Povídali jsme si se Soňou Čápovou, která je již delší dobu členkou spolku a nově také jeho předsedkyní.

Kolik máte nyní koček, které již pro stáří nelze umístit?
V obou depozitech je nyní asi pět koček. Nezůstávají tu ale jenom kvůli stáří. Jsou lidé, kteří chtějí i starší, takových se udalo spoustu. Ale spíše je kočka třeba paličatá, nebo ze špatných podmínek. U některých adopce nevyšla, a tak se nám vrátily. Jsme radši, než aby je někdo vyhodil na ulici.

S jakými kočkami je největší práce?
Z vlastních zkušeností nelze udržet v bytě plachou kočku, tzv. plašanku. Je pak horší než demoliční četa. Takové ve městě odchytáváme do klece. I s klecí je odvezeme na veterinární kliniku ke kastraci, nasadí se jim antibiotika a po zaléčení se vypustí zpět tam, kde je zvyklá či kde má krmné místo. Jsou však i plašší kočky, které se dají socializovat. Ty jsou pak nabízeny k adopci.

Kolik je v Příbrami krmných míst?
Po Příbrami máme asi šest krmných míst. Nejsou ale záměrně moc viditelná. Najdou se totiž lidé, kteří je ničí. Nejsou nijak zvlášť vybavena, pouze jhew tam miska na žrádlo.

Setkáváte se s negativními ohlasy na krmná místa?
Ano, setkala jsem se s tím, naštěstí to však není tak častý problém. Ale co s nimi? Kdysi měla každá ta kočička domov, ale člověk ji vyhodí na ulici a starej se o sebe sama.

Jak pomoci kočkám s přezimováním?
Kočičkám s přezimováním se dá pomoci tak, že se jim dají polystyrénové nebo dřevěné boudy, které jsou vystlané senem. Pozor – nedávat jim hadry. Ty do sebe natáhnou vlhko a pak je jim zima.

Setkala jste se s týranou kočičkou?
Ano, bohužel setkala. Děti měly kočku místo kopacího míče. Pak tu byla taková, kterou uvazovaly u stromu. Nebo kočka, která měla domov každou chvilku někde jinde, či v přepravce. Ta na tom byla psychicky špatně. Syčela, byla agresivní. Teď už se mazlí, ale před cizími lidmi odchází do ústraní. Je to na dlouho, získat si zpět její důvěru.

Spolek, který nedávno proběhl renovací, má nyní 10 členů. Někdy je kočka v depozitu dva týdny, někdy déle. Záleží na jejím stavu, ale také na projeveném zájmu. Kočky odsud odchází socializované, vymazlené, očkované. Často se stává, že si lidé přijdou pro zrzavou a odchází s černobílou, protože je na místě okouzlila.

Na spolek se obrací i sami majitelé, kteří se o kočku již nemohou starat. Spolek se jim snaží pomoci alespoň tím, že jim kočičku umístí na Facebook. Místa v depozitu jsou totiž většinou obsazena.