Co s lidmi na ulicích? Jan Konvalinka reaguje na článek o bezdomovcích
31. července 2019 (13:04)
„To, že někdo sedí pod stromem a má na sobě otrhané oblečení, není přestupek. Pokud u toho ale popíjí alkohol a/nebo napadá kolemjdoucí, to už je věc hodná oznámení,“ uvádí starosta Příbrami Mgr. Jan Konvalinka
Článek o bezdomovcích, který jsme vám přinesli minulý týden, mezi vámi rozpoutal vášnivou diskusi. Objevily se i názory, že by Nízkoprahové denní centrum mělo být umístěno na jiném místě, dále od centra. Jak vidí problém nepřizpůsobivých občanů na území města Příbrami starosta Mgr. Jan Konvalinka, bývalý ředitel Centra sociálních a zdravotních služeb města Příbram, vám přinášíme v tomto článku.
"Cílová skupina osob bez přístřeší má svá specifika. Tito lidé se často vyhýbají místům, která po nich chtějí dodržování režimu – v NDC nesmí pít alkohol, musí se mýt, mají přesně stanovené časy, kdy se zařízení zavírá a kdy otvírá. Mnozí z nich odmítají jakýkoliv druh sociální pomoci. Na pracovníky jsou vulgární a odmítají pomoc. Často ze svých problémů viní systém, stát, soudy, policii atd."
"Neodpustím si otřepané klišé, které říká, že není složité se octnout bez domova na ulici. Stačí krach v podnikání, výpověď z práce nebo rozvod a je hotovo. Bohužel jsou i tací bezdomovci, kteří mají dostatek mentálních i tělesných kapacit k tomu, aby svou životní situaci změnili. Mohou, ale nechtějí. Raději fungují na okraji společnosti a vyhýbají se povinnostem. Je to pro ně pohodlnější než se pokoušet o spořádaný život."
"Toliko k filosofii problému. Teď konkrétně. Nebudu hodnotit, zda je budova NDC umístěna vhodně. Každopádně dříve sídlilo NDC v ulici Na Příkopech hned vedle Zámečku, tj. v historickém centru – to mi přijde ještě více problematické než vedle bývalé Mazutky na Rynečku."
"Lidé z reportáže se spíše pohybují v místech, kde mají přístup k levnému alkoholu. „Nízkoprahových náleven“ máme po městě více. Obdobný problém je i v ulici Na Leštině, kde si podobní lidé v místním obchůdku obstarávají levný alkohol, který ve stínu nedaleké trafostanice konzumují. Bohužel nelze obchodníkům diktovat, komu ten laciný „lahváč“ nebo „krabicák“ mohou a komu nemohou prodávat. Jediná uchopitelná (ale nevymahatelná) věc je zde případná společenská zodpovědnost obchodníka, který si uvědomuje, co, komu a s jakým efektem prodává."
"Co tedy s tím? Co s lidmi na ulicích? Snadné otázky a šíleně těžké odpovědi. Zpřísňujeme režim v NDC tak, aby v něm zůstávali jen lidé, kteří se sebou chtějí něco dělat, nebo pro které není jiná alternativa. Ti, kterým to nevyhovuje, odchází. Město se pro ně pak stává neatraktivním. Dostupnými způsoby – prostřednictvím Městské policie a sociálních pracovníků vstupujeme do kontaktu s osobami na ulici a vynucujeme dodržování pořádku. Víc dělat nemůžeme. Některé skvělé a zaručené postupy, které se dají v internetových diskusích najít, patří spíše do akčních filmů než do občanské společnosti (Ne, opravdu je nemůžeme naložit do auta a nechat za městem.)."
"Čím mohou lidé z Příbrami sami přispět k řešení situace je něco jako aktivní všímavost. Místo psaní příspěvků do diskusí a urážení vlastního města (cit.: „holt Příbram,no“) je lepší zavolat na 156 a oznámit, že na určitém místě se nachází podezřelá osoba zřejmě pod vlivem návykové látky, která svým jednáním narušuje veřejný pořádek a působí pohoršení. Strážníci MP mají své pokyny a směrnice, jak v podobných situacích jednat. Důležité je, uvědomit si, zda dotyčný skutečně páchá něco, co se nesmí. To, že někdo sedí pod stromem a má na sobě otrhané oblečení je přestupek? Není. Pokud u toho ale popíjí alkohol a/nebo napadá kolemjdoucí, to už je věc hodná oznámení."
"Cílová skupina osob bez přístřeší má svá specifika. Tito lidé se často vyhýbají místům, která po nich chtějí dodržování režimu – v NDC nesmí pít alkohol, musí se mýt, mají přesně stanovené časy, kdy se zařízení zavírá a kdy otvírá. Mnozí z nich odmítají jakýkoliv druh sociální pomoci. Na pracovníky jsou vulgární a odmítají pomoc. Často ze svých problémů viní systém, stát, soudy, policii atd."
"Neodpustím si otřepané klišé, které říká, že není složité se octnout bez domova na ulici. Stačí krach v podnikání, výpověď z práce nebo rozvod a je hotovo. Bohužel jsou i tací bezdomovci, kteří mají dostatek mentálních i tělesných kapacit k tomu, aby svou životní situaci změnili. Mohou, ale nechtějí. Raději fungují na okraji společnosti a vyhýbají se povinnostem. Je to pro ně pohodlnější než se pokoušet o spořádaný život."
"Toliko k filosofii problému. Teď konkrétně. Nebudu hodnotit, zda je budova NDC umístěna vhodně. Každopádně dříve sídlilo NDC v ulici Na Příkopech hned vedle Zámečku, tj. v historickém centru – to mi přijde ještě více problematické než vedle bývalé Mazutky na Rynečku."
"Lidé z reportáže se spíše pohybují v místech, kde mají přístup k levnému alkoholu. „Nízkoprahových náleven“ máme po městě více. Obdobný problém je i v ulici Na Leštině, kde si podobní lidé v místním obchůdku obstarávají levný alkohol, který ve stínu nedaleké trafostanice konzumují. Bohužel nelze obchodníkům diktovat, komu ten laciný „lahváč“ nebo „krabicák“ mohou a komu nemohou prodávat. Jediná uchopitelná (ale nevymahatelná) věc je zde případná společenská zodpovědnost obchodníka, který si uvědomuje, co, komu a s jakým efektem prodává."
"Co tedy s tím? Co s lidmi na ulicích? Snadné otázky a šíleně těžké odpovědi. Zpřísňujeme režim v NDC tak, aby v něm zůstávali jen lidé, kteří se sebou chtějí něco dělat, nebo pro které není jiná alternativa. Ti, kterým to nevyhovuje, odchází. Město se pro ně pak stává neatraktivním. Dostupnými způsoby – prostřednictvím Městské policie a sociálních pracovníků vstupujeme do kontaktu s osobami na ulici a vynucujeme dodržování pořádku. Víc dělat nemůžeme. Některé skvělé a zaručené postupy, které se dají v internetových diskusích najít, patří spíše do akčních filmů než do občanské společnosti (Ne, opravdu je nemůžeme naložit do auta a nechat za městem.)."
"Čím mohou lidé z Příbrami sami přispět k řešení situace je něco jako aktivní všímavost. Místo psaní příspěvků do diskusí a urážení vlastního města (cit.: „holt Příbram,no“) je lepší zavolat na 156 a oznámit, že na určitém místě se nachází podezřelá osoba zřejmě pod vlivem návykové látky, která svým jednáním narušuje veřejný pořádek a působí pohoršení. Strážníci MP mají své pokyny a směrnice, jak v podobných situacích jednat. Důležité je, uvědomit si, zda dotyčný skutečně páchá něco, co se nesmí. To, že někdo sedí pod stromem a má na sobě otrhané oblečení je přestupek? Není. Pokud u toho ale popíjí alkohol a/nebo napadá kolemjdoucí, to už je věc hodná oznámení."
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: mir
| Tweet |
