Co dokáže truhlář, když si zamane…

Ochrana fauny ČR je neziskovou organizací, která provozuje záchrannou stanici pro volně žijící živočichy v Hrachově u Sedlčan. Můžete se na ni obrátit při nalezení zraněného volně žijícího živočicha nebo si v letní sezóně udělat do stanice výlet s dětmi. Čeká vás nejen setkání se zdejšími hendikepovanými zvířaty, ale také příjemní lektoři, kteří vás obohatí o spoustu informací.

Kde se ve vás vzala tak obrovská láska k přírodě? Zeptali jsme se zakladatele a nynějšího ředitele Ochrany fauny ČR Pavla Křížka.

„Jsem dítě z myslivecké rodiny. Od dětství jsem s tátou lítal po lesích. Babičku jsem měl u Blanice, pod kameny jsem chytal okouny. Vlastně jsem pořád něco lovil a nosil domů. Jednou to byla sova, kterou jsem tenkrát měl doma načerno. V noci měla hlad a vzbudila křikem celé sídliště. Tenkrát jsem dostal na zadek. Příště jsem zas zaplnil akvárko, nachytal jsem čolky, ale také různé vodní breberky. Ráno se táta vzbudil celý poštípaný a oteklý – to jak se vylíhly komáří larvy,“ směje se při vzpomínce Pavel Křížek.

Odmala vás to tedy k přírodě táhlo, měl jste jasno ve volbě povolání?

„Chtěl jsem jít na lesárnu, to mi doktoři nedovolili kvůli zdravotnímu stavu, a tak jsem se šprajcnul a místo na gympl, šel podle babiččina přání na truhláře. Pak přišel metal, řetězy, dlouhá mánička…,“ vzpomíná dál nynější ředitel, tehdejší rebel.

A kudy vedla cesta od truhlařiny zpět k přírodě?

„Po revoluci sháněli na Slovensku dobrovolníky na hlídání hnízd rarohů a orlů královských, tak jsem se tam vydal a seznámil se s Jožkou Chavkem, který tvořil projekty na ochranu přírody. Nějakou dobu jsem pak fungoval pod Dětmi Země a nakonec jsem založil Český svaz ochránců přírody ve Voticích. A pak už to pokračovalo… Tenkrát v republice existovala jediná záchranná stanice v Bartošovicích na Moravě a nám lidé přinášeli nalezená zraněná zvířata, která jsme zachraňovali podomácku v bedničkách a králíkárnách. To mě vedlo k založení záchranné stanice ve Vlašimi. Byl jsem i jejím prvním zaměstnancem. Postupně se tato organizace ubírala jiným směrem, než byly moje priority.“

To byl další odrazový můstek?

„Ano. Z Vlašimi jsem odešel, zařídil IČO a ze svého invalidního důchodu vložil na účet vzniklé Fauny 2.000,- Kč. Pronajal jsem si na okraji Votic zdevastovaný areál bývalého zahradnictví. To byla startovací čára Ochrany fauny ČR. Teď v únoru je tomu 20 let. Zahradnictví bylo v hrozném stavu. Co šlo rozbít, už tu lidi rozbili, co šlo ukrást, ukradli. Pozval jsem kamarády, co se mnou chodívali na čundry, koupil pivo a buřty a pustili jsme se do práce. Prvních 6 let neměla Fauna žádného zaměstnance. Dnes jich má dvanáct.“

Dnes ale sídlí Ochrana fauny ČR v krásném novém areálu v Hrachově…

„Areál ve Voticích nesplňoval podmínky Evropské unie, a tak jsme se začali poohlížet po jiném místě a v roce 2010 se začal stavět nový areál v Hrachově. Když jsme konečně dobudovali a areál začal bezproblémově fungovat, rozhodl jsem se ten votický přebudovat na Motýlárium, ale tím už vážně končím. Do budoucna už si chci dělat jen radost a užívat si klid, už jsem dobudoval,“ usmívá se nad svou budovatelskou minulostí ředitel Křížek.
Areálem záchranné stanice a votického Motýlaria projde ročně kolem deseti tisíc návštěvníků. Enviromentálních programů se zúčastnilo v minulém roce přes 12 tisíc dětí. Své poslání však vidí Fauna v záchraně živočichů, těch ošetřila 887.