Chlebáčci, řada necek a kádí, voňavé stromky. Hornický adventní trh byl skromný, ale měl své kouzlo

17. listopadu 2022 (19:07)

foto: MěÚ Příbram/Zasněžená večerní Příbram a lidé spěchající na mši do svatého Jakuba. Na grafikách Karla Hojdena působí staré město nostalgicky, snad i trochu idylicky.

Celá strana příbramského náměstí od ústí Pražské ulice k lékárně U Bílého lva patřila betlémářům. Prodávaly se tzv. betlémy pro chudé, vyrobené z chlebového těsta.

Původně sloužily vánoční trhy výhradně k tomu, aby se lidé na začátku studeného období zásobili před zimním obdobím potravinami, teplým oblečením a dalšími potřebami nutnými pro přežití zimy. Jak šel čas, měnil se i sortiment trhovců, kteří na adventních trzích nabízeli své výrobky. A s tím se měnila i celková atmosféra. Zatímco dnes stánky na trzích praskají ve švech a člověk neví, co dříve koupit, kdysi byly trhy mnohem skromnější.

Jan Čáka ve své knize Příbramský rok vzpomíná, jak vypadaly adventní trhy v našem městě za doby, kdy se tu ještě dolovalo stříbro.

Strana příbramského náměstí od ústí Pražské ulice k lékárně U Bílého lva patřila betlémářům
Tradice vyřezávání figurek ze dřeva se zrodila v podzemí šachet na stříbrnou a olověnou rudu. Malé betlémy se rozrůstaly o nové figurky po celé generace. Figurka k figurce. Jesličky byste tu kdysi našli téměř v každé rodině.

Na vánočních trzích však převažovaly tzv. betlémy pro chudé. Trhovci tu nabízeli spousty malých, pestře omalovaných betlémových figurek – chlebáčků. Vyráběly se z těsta z žitné mouky zadělané vodou s klihem. Dále se přidávaly jemné piliny, plavená křída či sádra. Každý výrobce měl svůj "zaručený recept". Tato hmota se pak mačkala ("presovala") do forem, které byly zhotoveny otiskem řezané předlohy do hlíny a následným vypálením v peci. Taková figurka stála jen pár haléřů.

Okolo roku 1900 již představovala výroba figurek obživu pro celou řadu rodin. Rozvážely se z Příbrami na trhy do širokého okolí. Díky jednoduché výrobě se jednalo o levné zboží, jehož zvláštní poezii doceňujeme až v poslední době. Dříve si je kupovali především ti, kdo si z finančních důvodů nemohli dovolit jesličky řezané ze dřeva. Postupně však začal zájem o tyto naivní figurky opadat až téměř zmizely. Dnes jsou velmi ceněny, dochoval se totiž jen nepatrný zlomek produkce. Zbytek zničilo vlhko, myši a hmyz.

Na protilehlé straně náměstí se prodávaly ryby a vánoční stromky
Strana protilehlá sloužila jinému druhu vánočních příprav. Tady byla rozložena řada necek a kádí zalitých vodou a naplněných rybami, převážně kapry. Zkřehlí prodavači tu nabízeli hlavní součást štědrovečerní večeře. V sousedství ryb byl však ke koupi ještě jeden nezbytný vánoční artefakt – čerstvě nařezané, vonící smrkové a jedlové stromečky v nejrůznějších velikostech. Borovice je až novější kapitolou. Jejich prodejci se rozložili zpravidla před někdejší budovou okresního soudu, jak nám to také dochovala kresba Karla Hojdena.

Doba adventu byla odjakživa chápána jako doba rozjímání, dobročinnosti a zklidnění. Odpovídalo to životnímu stylu našich předků, jejichž přirozeným rytmem byla intenzivní práce v době od jara do podzimu. Bylo nutné zvládnout veškeré zemědělské práce. V zimě se vykonávaly domácí práce jako draní peří, šití, pletení, předení, tkaní, apod.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz

autor: Tomáš Pečenka